Odkaz Poldi stále žije

  • 14. května 2019,
  • 14:40,
  • PRAHA,
  • Věra Dušková

Poldi Kladno - dříve pojem v celém světě, dnes většinou jen spousta opuštěných staveb vhodných pro natáčení hororů nebo válečných filmů. Poldi v dobách své největší slávy také vyráběla a exportovala ceněné kloubní náhrady. Je až neuvěřitelné, že právě tato výroba v Kladně běží dál pod značkou malé rodinné firmy.

Reklama

"Jak to celé začalo?"

"Celé to začalo už v Poldovce, protože můj děda byl šéf chirurgie, dílny, která byla součástí Poldi Kladno. Ten tam pracoval a tam vznikla i první endoprotéza, která byla vyrobena v ČR v roce 1972. Po roce 1992 vznikla samotná naše firma, kdy podal děda privatizační projekt a vznikla společnost Beznoska," řekl Pavel Milata, marketingový ředitel společnosti Beznoska.

"Jak se mu podařilo to vytrhnout, tento velmi specifický obor, z té Poldovky, která na tom dnes asi není moc dobře?"

"Tenkrát ještě jediné, co pořádně fungovalo, byla ta dílna chirurgie díky tomu, že my jsme vyrobili první kyčelní implantát. Tak jsme byli známí po celém světě a v ČR nebyla žádná konkurence, takže to byl zajímavý obor," řekl Pavel Milata.

"A jak se vám žije dnes? Jak moc bojujete s konkurencí?"

"Dnes je to samozřejmě těžší, než v těch 90. letech, protože konkurence je velká. Hlavně jsou to velké mezinárodní firmy," řekl Pavel Milata.

"Velké firmy jsou vždy páteří ekonomiky. Mohou být motorem nějakých velkých změn. Na druhou stranu ty malé a střední podniky jsou takové větší štiky v rybníce. Zaměstnávají hodně lidí, byť v malém množství. Ale mnohokrát je málo hodně," řekl Věslav Michalik, zastupitel Středočeského kraje.

"Tím, že jsme menší firma, nemáme tolik financí abychom robotizovali celou výrobu. My o to vlastně ani nestojíme, o tu automatizaci všeho. Zaměstnance, které máme už 40 let, už od Poldovky, jsme rádi, že mohou být součástí naší rodiny," řekl Pavel Milata.

"Jak moc je náročné vyrobit náhradu kloubu?"

"Náročné to je z hlediska zpracování speciálních ocelí. Máme na to speciální obráběcí stroje, protože některé operace se musí dělat velice přesně. Pak by obsluha měla být minimálně středního vzdělání nebo alespoň vyučená," řekl Josef Tuzar, vedoucí úseku jakosti.

"Jak se vám žije ve Středočeském kraji? Pomáhá vám nějak třeba Středočeské inovační centrum?"

"Samozřejmě spolupracujeme, rozhodně pomáhá," řekl Pavel Milata.

"Kraj se snaží pomáhat díky našemu Středočeskému inovačnímu centru, kde je několik programů, které jsou přímo dělané pro malé a střední podniky. Jsou to inovační vouchery, které dotujeme částkou ve výši 5 milionů korun, kde díky těm voucherům mohou získat nové věci. Je tady i program Platinn, který také hradí Středočeský kraj, kde se zase ty podniky mohou dostat k odborníkům, ke kterým by se vlastními silami nikdy nedostaly," řekl Martin Draxler, radní Středočeského kraje.

Zvláštní kapitolou jsou pak zemědělské podniky, které situace nutí k přísné specializaci a s pojmy, jako je inovace, nakládají opatrně. Ale o tom až v našem dalším příběhu.

Reklama

Mohlo by Vás zajímat


Nejnovější zprávy PRAHA


Nejčtenější zprávy

Reklama

PR články

Více PR článků
Zavřít reklamu