Zbaví se Praha protiatomových krytů?

Hlavní město by se mělo zbavit nepotřebných krytů civilní ochrany, které měly za komunismu poskytnout bezpeční v případě jaderného útoku. Navrhuje to pražský radní Pavel Vyhnánek. Podle něj by tak magistrát ušetřil až 100 milionů ročně. Právě tolik totiž město platí za jejich údržbu.

"Dle mého názoru je celá řada těchto úkrytů, které byly vybudovány v 50. letech, které dle mého názoru již dlouho nepotřebujeme. Zbytečně utrácíme peníze za jejich údržbu. Neříkám, že se mají rušit všechny. Určitě se nebavíme o tom, že by se rušila zařízení třeba v metru na protichemickou ochranu nebo pro případ blackoutu. To určitě ne," řekl Pavel Vyhnánek, náměstek primátora hl. m. Prahy.

V metropoli existuje více než 750 stálých úkrytů. Celkem na 200 jich má ve správě hlavní město. Některé prostory pronajímá soukromníkům. Bunkry, jako je např. Bezovka pod Parukářkou, se pak otevírají např. pro exkurze.

"Úkryty civilní ochrany, pokud je o to zájem, využíváme v součinnosti s MČ pro návštěvy obyvatel, exkurze, školní zařízení nebo pro filmaře," řekl Libor Kousal, náměstek ředitele Správy služeb hl. m. Prahy.

Do roku 2017 poskytovalo Praze dotaci ve výši 50 milionů korun Ministerstvo financí. Nově už ale magistrát nedostává od státu ani korunu. Podle radního Vyhnánka je proto nasnadě otevřít debatu co s kryty dál.

"Řada těch bunkrů je třeba v obytných domech ve sklepech, takže věřím, že ty domy by třeba tyto prostory uvítaly pro různé skladovací prostory. Některé bunkry by třeba šlo pronajmout i dlouhodobě, jiné bunkry by šlo odprodat. Skutečně je to případ od případu," řekl Pavel Vyhnánek.

Pokud by se Praha krytů zbavila, ušetřila by za 10 let miliardu korun, která by se podle radního dala využít jinde. V unikátních prostorách by pak mohly vzniknout sklady, obchody nebo garáže.