Zvířata v zoo zvládají zimu bez problémů

Velké množství sněhu a teploty hluboce pod bodem mrazu. I takové byly únorové dny. Se zimou si musela poprat třeba i zvířata v pražské zoologické zahradě. Většina z nich mrazivé počasí zvládá bez problémů. Jako například třeba klokani a ďábli medvědovití v Darwinově kráteru.

"Víceméně se v Darwinově kráteru v zimě nic nemění, protože oba tyto druhy zvířat žijí na Tasmánii, což je ostrov u Austrálie na jihu. Tam jsou klimatické podmínky podobné, ne-li skoro totožné jako u nás. Jen se liší v tom, že v Tasmánii mají zimu někdy v červenci, v srpnu. I když teď byly mrazy kolem patnácti stupňů Celsia, tak jim tak nízké teploty nevadí. Klokani zůstávají stále venku. Čerty jsme na noc zavírali. Ty jsme nechávali venku do mínus deseti stupňů Celsia, ale nyní už mají zase venku neomezený pohyb," uvedl David Vala, vrchní chovatel v Darwinově kráteru.

Sloni nejvíce času momentálně tráví ve vnitřních prostorách pavilonu, ale krátký pobyt venku jim nedělá problémy.

"Slonům vadí vyloženě vlhké počasí. To znamená, že když je třeba teplota bod bodem mrazu a do toho trochu poprchává a padá sníh, tak to pro ně není příjemné. Když je mínus deset a je sluníčko, tak to jim nevadí. Oni se rychle prohřejí a ty mladší zvířata jsou hodně aktivní, hodně se po výběhu pohybují, takže se rychle zahřejí. Nicméně zima dělá problémy naší nejstarší slonici Gulab, která už toho tolik nenachodí, a tak velice snadno promrzá," upozornil Martin Kirsten, vrchní chovatel slonů.

U kopytníků zase záleží na tom z jaké části světa pochází.

"Máme tady samozřejmě africké kopytníky jako jsou žirafy, zebry. Ty, když jsou velké mrazy, tak vůbec nechodí ven nebo jen na chviličku. Musí mít vytápěný pavilon minimálně na 15 až 20 stupňů Celsia, aby t zimu zvládali. Pak tu jsou třeba velbloudi, bizoni, zubři, pro které je zima naprosto normální záležitostí. Například velbloudi pocházejí z pouště Gobi v Mongolsku. A tam zimní teploty dosahují i mínus padesáti stupňů Celsia. Takže naše zima, kdy je třeba mínus dvacet stupňů Celsia, je pro ně pohodovou," konstatoval Jan Marek, vrchní chovatel kopytníků.

Zvířata jsou na zimní období a nízké teploty také náležitě připravena, jejich srst je teď kvalitnější a huňatější nežli v jarních a letních měsících.