Valdštejnská jízdárna ukazuje dílo Toyen

Toyen: Snící rebelka, to je název výstavy, kterou až do 15. srpna hostí Valdštejnská jízdárna. Jde o retrospektivní výstavu a uvidíte zde průřez dílem této osobité malířky.

"To znamená, že tu diváci mohou vidět díla z dvacátých let. Ta nejranější díla Toyen, přes to surrealistické období, období artificialismu až po poslední díla z let sedmdesátých. A je to ještě doplněno velkou částí věnovanou Toyen a knize. Ilustracím a grafickým pracím, které Toyen vytvořila," konkretizovala Alice Němcová - kurátorka.

Toyen, vlastním jménem Marie Čermínová, byla neobyčejnou osobností. Protestovala proti rodinným, společenským a kulturním autoritám. Popřela tradiční „ženskou roli“ a chodila netradičně, navzdory tehdejším konvencím, oblečená jako muž. Ve smokingu a s motýlkem u krku, ostříhána nakrátko. A i sama o sobě mluvila v mužském rodě.

"Byla to žena, která si šla vždy za svým. Byla neskutečně originální. Určitě si musela silně prosazovat vůbec svoji pozici umělkyně v době, kdy to nebylo ještě tolik obvyklé. Ale zároveň je to především originální tvůrčí projev, kterým se vyznačovala, a kterým silně zasáhla nejen tu československou, surrealistickou scénu, ale ona se stala i členkou francouzské surrealistické skupiny," upozornila Alice Němcová - kurátorka.

Ve dvacátých letech, se svým velkých přítelem Jindřichem Štyrským, odjíždí do Paříže, kde společně založili vlastní, umělecký směr - artificialismus.

"A tady jsme v období, kdy se ten artificialismus začíná pomalu lámat k surrealismu, což je asi ta část tvorby, která je divákům nejznámější. Takže tady se začínáme zanořovat do krajiny podvědomí. A v tom podvědomí se najednou začíná osvobozovat imaginace jako jsou ty oční bulvy, jako jsou ty odkazy na mozkovou hemisféru, lastura, která může být zároveň ženským přirozením. A tahle mnohoznačnost těch významů, potom otevírá právě tu krajinu, ze které se potom Toyen přerodila do toho surrealistického stylu," popsala Alice Němcová - kurátorka.

Jeden ze zajímavých obrazů je i Mýtus světla, který Toyen namalovala v roce 1946.

"Zachycuje stín muže, kterého my jen tušíme. Ten stín je stínem Jindřicha Heislera, což byl básník a spolupracovník Toyen, kterého během druhé světvé války skrývala u sebe doma v koupelně, protože byl židovského původu. A tenhle obraz je takové ukončení té válečné etapy v díle Toyen a návrat světla. Ten obraz se skládá ze dvou částí a máme tu nějaké setkání mužského a ženského principu. Kdy ten muž, reprezentován svým stínem, nabízí květinu ženě, z níž vidíme jenom ruce v rukavičkách. Ale ta žena, přestože se natahuje po té květině, tak vidíme, že vrhá stín v podobě rozzuřené šelmy," dodala Alice Němcová - kurátorka.

Od roku 1947 žila Toyen v Paříži trvale a po smrti, v listopadu 1980, je na místním hřbitově také pochována.