Mrazivý zážitek na vás čeká v Muzeu komunismu

Céčka, džíny, šusťáky, kazeťák nebo Sagvan Tofi. Na tehdejších trendech ujížděl snad každý. Socialismus měl ale i úplně odvrácenou stranu. A o obou těchto světech vypráví Muzeum komunismu. Na ploše 1500 m² návštěvník pocítí autentickou atmosféru doby, kterou podtrhují krátká videa, plakáty a originální exponáty.

"Expozice je rozdělena do třech částí, sen, noční můra a realita. Je to z toho důvodu, že jsme chtěli ukázat na začátku, že ten socialismus a komunismus, v základu ta myšlenka, nadchla lidi po druhé světové válce a proto tady bylo spoustu sympatizantů a voličů Komunistické strany Československa. Takže to je ten sen, kdy lidi snili o nějaké společnosti, která bude lepší než ta, která byla před válkou. Noční můra je takové pomalé vystřízlivění. Teď stojíme v části výstavy, která se jmenuje noční můra a jde o to, že tady ukazujeme pozadí 50. let, politické procesy, ostraha státních hranic a tak dále, kdy ten systém Komunistické strany Československa utahuje pomalu ty šrouby a stává se z toho nedemokratický systém, stává se z toho totalita. Teď stojíme před modelem státní hranice, ty ostnaté dráty jsou originál a je to ukázka toho, jak ty hranice směrem na západ byly svým způsobem nepropustné," řekl Alexandr Koráb, externí kurátor.

Na výstavě najdete i dobové exponáty od budovatelských obrazů, přes model tehdejší sámošky až třeba po typický panelákový dětský pokoj.

"Máme tady spoustu věcí, které se týkají třeba i volnočasových aktivit občanů, kteří žili za socialismu, věnujeme se tady spartakiádě, což bylo organizované masové cvičení, které se opakovalo jednou za pět let. Snažíme se ukázat, jak žili obyčejní lidé v Československu, kdy tady vládla KSČ. Ukazujeme, že se nemohlo cestovat, že tady byl nedostatek věcí, spotřebního zboží, že se stály fronty na auta," řekl Alexandr Koráb. 

Samotná expozice končí rokem 1992, stejně jako Československá socialistická republika.