• Načítám...
>

Duševní zdraví je ve společnosti stále podceňováno

  • 30. září 2022,
  • 14:31,
  • PRAHA,
  • Marek Tereba

Podceňování prvních příznaků, dlouhé čekací lhůty u odborníků, ale i stigmatizace duševních nemocí. To jsou podle společnosti Nevypusť duši problémy, které brzdí řešení duševních problémů a to i přes to, že je pro 91 procent dospělých duševní zdraví stejně důležité jako zdraví fyzické. O řešení těchto problémů se v naší reportáži rozpovídala ředitelka společnosti Nevypusť duši, Barbora Pšenicová.

Reklama


Duševní zdraví dětí je pro 91 procent společnosti stejně důležité jako zdraví fyzické, i přesto problémy s dětskou psychikou často v první fázi vůbec neřešíme. Podle průzkumu, který si nechala vypracovat společnost Nevypusť duši společně se společností T-Mobile, je stále ve společnosti nedostatečná osvěta a zároveň také mylná představa o dostupnosti odborné péče.

"To, co pro nás ale poněkud začíná být alarmující a nějak to rezonuje s tím, co my děláme za práci v Nevypusť duši je to, že pouze jedna třetina těch dotazovaných by se obrátila na ty odborníky v té první chvíli, kdyby na něco takového u dětí, svých vlastních dětí, mladistvých nebo někoho takhle mladého ve svém okolí přišla, protože ty dvě třetiny by volily spíše tu první cestu poradit se s někým blízkým nebo si to třeba vygooglit a tak podobně. Pak je tam samozřejmě spousta dalších momentů, které jsou pro nás nějak zajímavé. Jeden z nich je například to, že většina lidí považuje preventivní kroky, u kterých my si myslíme, že mají trochu zařizovat to, že nám je nějak dobře, že váš well being nebo duševní je v nějakém stavu, který nám má napomáhat, takže třeba děti mají zvířátko, mají nějaké koníčky, mají své kamarády, je jim dobře v prostoru, kde žijí, tak to my považujeme za tu prevenci. Většina těch dotazovaných to považovala za intervenci, což pro nás znamená nějaké řešení toho, že tomu dítěti není dobře. My jsme to tady zjednodušovali tak, že ve chvíli, kdy by dítě mělo obtíž, tak mu koupím morčátko. Tak to jsou pro nás kroky, které se mají dít daleko dříve před tím. To, co je z toho velmi zásadní, je to, že ve chvíli, kdy byste se chtěl obrátit na odbornou pomoc zdravotní, tak čekací doby toho zdravotního systému jako psychiatrů, psychiatriček, klinických psychologů, psycholožek a tak dále, jsou čtyři až šest měsíců. To budete mít štěstí, když někoho seženete a dostanete ten termín, ale to lidé neví," řekla Barbora Pšenicová, ředitelka, Nevypusť duši.

Ve společnosti je prý stále duševní onemocnění stigmatizované. Lidé se za svou duševní nepohodu stydí a bojí se, že na ně okolí bude koukat skrz prsty. V případě dětí řeší často rodiče také své selhání, o to ale v první řadě jít vůbec nemusí. 

"Říct si o pomoc a nějakým způsobem přiznat, že mi není dobře, je nějaká slabost. A to se zatím také úplně nenosí v té naší společnosti. Teď v současné době je to ještě o to horší s naším tlakem na výkon," řekla Barbora Pšenicová, ředitelka, Nevypusť duši.

Podle Barbory Pšenicové je potřeba věnovat úsilí hlavně prevenci, aby se témata duševní nepohody ve společnosti normalizovala.

"Mluvíme o tom, že má někdo úzkostnou poruchu nebo mu není dobře, nebo se mu nikam nechce chodit, protože si zrovna prochází něčím, co je spojené s tím duševním onemocněním. To jsou pro mě nějaké věci, které v jiných trendech nebo věcech vidíme, že to dělají. Když si vezmete témata LGBTQ+, kdy se před 15 lety všichni div ne ještě křižovali a dnes o nich mluvíme, protože v té společnosti je to hodně, protože to je všude napsané, protože všude vídáte vlajky. Jak se normalizuje to, že to téma tady s námi je a ti lidé tu s námi žijí. To samé by mělo nastat i v případě těch duševních onemocnění, ale my také ještě nemusíme nutně vždy mluvit o duševním onemocnění. My také věříme tomu, že když se ta prevence dělá dobře a člověk ví, jak se o sebe může postarat nebo si umí všimnout těch prvních příznaků, tak se ta nemoc dá zbrzďovat," řekla Barbora Pšenicová, ředitelka, Nevypusť duši. 

Pokud tedy u sebe nebo u svého dítěte cítíte jakýkoliv náznak vnitřní nepohody, je důležité se k odborníkovi objednat hned. 

"Já si v první řadě myslím, že bychom se měli těch dětí a mladých ptát, u toho to končí a začíná. Oni samozřejmě nemusí vědět, že to je počínající duševní onemocnění, ale určitě ví, jak jim je. Určitě také možná tuší, co by potřebovali nebo co by ocenili od někoho, kdo je jim blízko. Ten důvod, proč si o tu pomoc děti a mladí také často neříkají je ten, že už možná byli několikrát odmítnuti a že přišli s tím, že jim není dobře, ale když ve 13 letech přijdete čtyřikrát domů, kde možná řeší rodiče finanční obtíže, tak tam může ta pozornost toho rodiče k těmto tématům klesat a to dítě to vzdá a už znovu nepřijde a nepoptává tu pomoc," řekla Barbora Pšenicová, ředitelka, Nevypusť duši.

Podle Nevypusť duši často budujeme u dětí tlak na výkon, což ve výsledku na jejich psychický vývoj nemusí být vůbec dobré.

"92 procent těch lidí, kteří to vyplnili, si myslí, že prostředí je důležité a že formuje to dítě samotné nebo toho mladého člověka. Když to víme a ví to 92 procent lidí, tak já přemýšlím nad tím, jak s touto informací my potom pracujeme. My jsme se té důležitosti všichni vědomi, ale pak toho spoustu neřešíme. A protože to není jen o tom, co se děje v těch rodinách, to se může dít kdekoliv jinde, ale začíná a končí to dost často u těch rodin, tak si říkám, že když to tedy všichni víme, tak bychom s tím mohli nějak pracovat, už sami u sebe ideálně," řekla Barbora Pšenicová, ředitelka, Nevypusť duši.

V případě akutní potřeby existuje nejen pro děti, ale i dospělé několik nonstop linek, na které se mohou obrátit. V případě dětí je to Linka bezpečí, která je určena pro osoby do 26 let a je zcela zdarma. Funguje na telefonním čísle 116 111. Seznam všech linek naleznete na webových stránkách Ministerstva vnitra. 

Reklama

Mohlo by Vás zajímat


Nejnovější zprávy PRAHA


Dnešní premiéry

Nejčtenější zprávy

Reklama

PR články

Více PR článků
Zavřít reklamu