Městský holubník pomáhá regulovat počty ptáků

Naše hlavní město vyhlásilo válku holubům šetrným způsobem. Městský holubník v Praze 1 poskytuje těmto ptákům ideální podmínky ke hnízdění, čímž vzniká možnost regulovat jejich populaci a snižovat jejich výskyt na nežádoucích místech.

"K regulaci dochází tím, že se mění vajíčka, které holubi snesou a vymění se za umělé podkladky s tím, že holub vždy snese dvě vejce a vyměňují se obě ta vajíčka," řekla Kateřina Brabencová - spolupracovnice Lesů hl. m. Prahy.

Hejno holubů se díky odebírání jejich vajec nebude zvětšovat a z dlouhodobého hlediska budou holubi ubývat.

"Holubi mohou hnízdit v zimním období, protože se přizpůsobili tomu prostředí tady a když je třeba někdo v zimě krmí, tak když mají dostatek potravy, tak jsou schopni zahnízdit i v tom zimním období," řekla Kateřina Brabencová - spolupracovnice Lesů hl. m. Prahy.

Holub měšťák nebo věžák, jak se jim běžně říká, pochází původně z holuba skalního, který byl člověkem domestikován a až následně opět zdivočel. To je hlavní důvod, proč holub není schopen v zimním období sehnat dostatek potravy a proto je na člověku závislý. Mezi jejich nejoblíbenější místa patří okenní parapety a fasády památek v rušných částech města, kde se vyskytuje mnoho zbytků jídla a odpadky. 

"Přirozená strava jsou semena různých druhů trav, jiných rostlin, ta strava v městském prostředí není už tak přirozená, jak by měla být pro ty holuby," řekla Veronika Kraslová - vedoucí Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.

Holubník tady poblíž Mariánského náměstí stojí jeden rok. První přistěhovalci tu byli během pár dní, ale k pořádnému osídlení zpravidla dochází do dvou let. V současné době holubník využívá 50 holubů a jeho kapacita je 150.

"Starost o ten holubník nyní probíhá způsobem, že se obden kontroluje, kontroluje se čistota vody, stav vody, přidává se krmení a každou tu návštěvu se dělá úklid," řekla Veronika Kraslová - vedoucí Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.

V zahraničí městské holubníky fungují už řadu let. Tento způsob regulace hojně využívá například Německo, Nizozemsko či Rakousko. U nás jsou běžnější stále ty drastičtější metody. 

"Deratizace, s tím, že se ti holubi odchytávají na plochých střechách domů do odchytových klecí a následně jsou usmrcení plynem. Pak se používají ještě biologické ochrany budov, jakoby plašení nějakými dravci," řekla Kateřina Brabencová - spolupracovnice Lesů hl. m. Prahy.

Městský holubník byl vybudován z podnětu Magistrátu hl. m. Prahy a náklady na něj činily 142 000 korun. Jeho provoz zajišťuje Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.