Zahráli jsme si hokej pod vodou

Pokud rádi plavete a hledáte zajímavé zpestření, měli byste vyzkoušet hokej pod vodou. S naším štábem jsme se rozhodli seznámit se s tímto netradičním sportem, který u nás není tolik známý. Přes to ve světě zaznamenává velký rozkvět. Nejprve se seznamujeme se členy týmu, kteří se tomuto sportu věnují už několik let a pravidelně se schází v bazénu na Zeleném pruhu. Nasazujeme si brýle se šnorchlem, gumové rukavice, ploutve a skáčeme do vody. I když se to na první pohled nezdá, je tento sport hodně fyzicky náročný a proto je potřeba se předem dobře rozcvičit. Dáváme si 30 minut rozplavbu jak pod vodou, tak i na hladině. Občas zapomínáme, jak správně dýchat přes trubici a nezapomenu si loknout vody. Po půl hodině plavání a potápění zběsile dýchám jako po výšlapu na Mount Everest. Hlasitý povel trenérky mě zachraňuje před dalším trápením. Jdeme totiž na technickou část tréninku, tedy na hru s pukem a nacvičování úniku před dotěrnými útočníky ve tvaru V. Jedná se o kličku, kdy pohybem těla mateme protihráče a protáhneme puk pod vlastním tělem. Dost bylo cvičení, je čas na souboj. Rozdělujeme se na 2 týmy po 6 hráčích. Uprostřed nás čeká puk a na pokyn vyrážíme dopředu. Nastává velká mela, ve které ztrácím přehled. Snažím se prodrat mezi hráči ale dostávám nafackováno od ploutví soupeřů, kteří jsou rychlejší než já. Mým úkolem je dotáhnout puk co nejdále, nejlépe do branky soupeře. Podvodní hokej je nejen o fyzičce, ale i o taktice. 

"Ti předáci by měli být ideálně pořád na puku nebo před pukem a zadáci jim posouvají puk dopředu, maximálně vyjíždějí zezadu," řekla Kateřina Hnilicová, trenérka, hráčka.

Hokej pod vodou má celkem přísná pravidla. Kromě přímého kontaktu s pukem je vše ostatní považováno za faul. Není povoleno ani chytání za masku, ploutve nebo jakékoliv držení soupeře. 

"Rozhodčí, na těch oficiálních zápasech, jsou 2 ve vodě, jeden je na souši. Ti, co jsou ve vodě, sledují hru. Jakmile vidí faul, udělají předem domluvenou signalizaci tomu, kdo je na souši. Ten buď mlátí do tyče nebo má nějakou sirénu," řekla Kateřina Hnilicová. 

Tento sport vznikl v roce 1954 ve Velké Británii. Založili ho potápěči, kteří hledali vhodnou aktivitu, kterou by mohli dělat v bazénu v zimních měsících, kdy je moře velmi chladné, jelikož v té době ještě neexistovaly neopreny.