Jak se chová užitečné zvíře

Jak jsme chovali užitečné zvíře - tato známá povídka Šimka a Grossmana záměrně pracuje s nesmyslem. A to s chovem čuníka ve vinohradském činžáku. Škoda, že autoři dnes už nežijí. Zajímalo by nás, jak by si poradili s chovem užitečného zvířete na současném venkově. To už také nemá k nesmyslu daleko.

Reklama

Chcete-li si místo sekačky na trávu pořídit jednu jedinou ovci a neriskovat vysokou pokutu nebo nucené utracení zvířete, musíte se smířit s tím, že se stanete úředně registrovaným chovatelem a váš anglický trávník zase registrovaným hospodářstvím. Musíte osobně navštívit pracoviště Státního zemědělského intervenčního fondu, kde dostanete přístupové údaje do portálu farmáře.

"Dále budete komunikovat s Hradištkem, kde budete žádat o vystavení toho čísla hospodářství, abyste tam mohla chovat zvířata. To bychom asi dokázali pochopit, že v tento moment se musíte nahlásit někde, kde evidují zvířata a někde, kde evidují pozemky. Pokud by to končilo těmito institucemi, které oslovíte, bylo by to perfektní. Ale ono to tím nekončí, protože v momentě, kdy dostanete hospodářské číslo, měli byste to ohlásit na Státní veterinární správu, na Českou potravinářskou inspekci, že budete vyrábět krmivo, kdy sice nemáte žádné další povinnosti, měli byste ale ten svůj podnik, své hospodářství, vést v evidenci úřadu," řekl Josef Stehlík, soukromý zemědělec.

"V tomto případě je potřeba divákům vysvětlit, že opravdu je potřeba na tato hospodářská zvířata pohlížet velmi obezřetně, protože mohou být přenašeči a být citlivá k některým nákazám, které pak mohou ohrozit celkové chovy těchto zvířat v ČR a proto je potřeba, aby ta evidence byla poměrně přesná a opravdu u těch jmenovaných hospodářských zvířat se evidence zavádí už od jednoho kusu toho hospodářského zvířete," řekl Petr Jílek, ředitel Odboru zemědělských komodit MZe ČR.

Nákazám je ale lhostejné, sednou-li na jednu ovci spásající trávu u chalupy nebo na stádo neregistrovaných muflonů křížených s ovcemi, kterých je všude plno.

"Jsou to napůl ovce, napůl mufloni. A také tam žijí, třeba v Bohnicích chodí v podstatě po ulicích a také nemají známky. A polovina z nich jsou normální ovce," řekl Josef Stehlík.

A jejich jehňatům nikdo v útlém věku nepropichuje uši známkami. Praktika poněkud podivná v době, kdy je zakázáno kupírování uší u psů a kdy existují čipy, které lze použít bez bolesti a bez zhyzdění zvířete, když ho třeba někdo chce chovat prostě jen jako mazlíka.

"Pořád bych byl radši, kdyby se ovce považovala za hospodářské zvíře, než jako mazlík. Myslím, že od toho jsou tady jiná zvířata a my se díváme na ovci jako na hospodářské zvíře se všemi povinnostmi, které ve vztahu k těmto zvířatům platí," řekl Petr Jílek.

A mazlit bychom se neměli ani s králíky. Z několika jedinců se takto po jaru může stát sto kusů raz dva. A od takového počtu už je opět nutné mít registrované hospodářství se vší byrokracií, která k tomu náleží.

"Tam je ale důležité to, že se lidem bere chuť do toho, aby se této činnosti věnovali. A v ten moment už nahradí tu ovci nějakou motorovou nebo elektrickou sekačkou, přestanou se tou záležitostí zabývat," řekl Josef Stehlík.

Reklama

Mohlo by Vás zajímat


Nejnovější zprávy Středočeský kraj


Nejčtenější zprávy

Reklama

PR články

Více PR článků
Zavřít reklamu