Točník hostil rytířské slavnosti

Hrad Točník otevřel své brány rytířům, kejklířům a potulným muzikantům. Ale nejen jim. Mezi zdi hradu mohla přijít také veřejnost, která si tak mohla užít pravé rytířské slavnosti.

"Lidé tady mohou vidět spoustu historických aktivit. Mohou si vystřelit z luku, rýžovat zlato, vyrobit si pečeť, mohou se naučit šermovat, tančit. Je tu sokolník, šermířská vystoupení, taneční a hudební vystoupení, kejklíři. Zkrátka takový středověk ve 2 dnech na jednom hradě," řekl Libor Plecitý, organizátor oslav.

Středověké oslavy probíhaly ve jménu Václava IV., který se svou družinou nakonec také přijel, aby se připravenými čísly nechal pobavit. O oslavy byl zájem a mezi zdmi Točníku bylo plno. Připravené aktivity si vyzkoušeli dospělí i dětí.

"Já jsem si pro návštěvníky připravil např. rýžování zlata, výrobu pečetí, ražbu mincí, lukostřelbu, střelbu z kuše a podobné kratochvíle. K tomu aby se vyrazila mince je třeba trochu té síly, trochu umu a zkrátka pořádnou ránu. A k rýžování zlata trpělivost a trochu toho zlatokopeckého štěstí," řekl Pavel Šmuhař, provozovatel starých řemesel.

Hrad Točník nechal král Václav IV. postavit po té, co vyhořel nedaleký hrad Žebrák. Nové sídlo poskytlo větší pohodlí a soukromí.

"Král nechtěl přijímat návštěvy nebo se nechtěl podílet na vládnutí do té míry, že by to narušovalo jeho soukromí. Tak si udělal takovou selekci svých návštěv, které na něj čekaly na hradě Žebrák. A potom si nechal postavit tento hrad a mohl přecházet od Prahy nepozorován a minul ty návštěvy ve městě i na hradě Žebrák," řekl Petr Zemánek, kastelán hradu Točník.

Oslavy probíhají na hradě Točník každoročně. Pokaždé se ale konají ve stylu jiného historického období. V minulých letech tak mohli lidé zažít dobu husitskou nebo také období Rudolfa II.