Zajíci z odchovu nejsou o nic horší

Intenzivní hospodaření, velké plochy zemědělských monokultur a v neposlední řadě i sucho, kůrovec a další rány, které dopadly na naše lesy a krajinu, způsobují úbytek zvěře. A tak myslivcům nezbývá, než udržovat její stavy umělým odchovem a následným vypouštěním do volné přírody. A díky nařízení vlády z roku 2014 si mohou sáhnout i na dotace.

"Řekl bych, že zrovna na Příbramsku ta aktivita myslivců, zvláště ve vypouštění zajíců, je poměrně silná. Je zde opravdu několik honiteb, které dlouhodobě vypouští zajíce a vypouštěly zajíce ještě v době, kdy tento dotační titul nebyl zahrnut v nařízení vlády," řekl Tomáš Zika, pracovník oddělení zemědělství a lesnictví KÚSK.

Odchovat zajíce v zajetí sice lze, je ale otázkou, zda je to pak ještě zajíc jak ho známe.

"Když se vypustí, je to samozřejmě jejich první kontakt s pevnou zemí, protože dosud byli v odchovně na těch roštech. A oni si musí chvíli ověřit co a jak. A právě v tom prvním dnu jsou snáze napadnutelní. Během chvíle se ale aklimatizují a už potom je nepoznáte od divokých. Už bychom je teď nechytli," řekl Václav Němec, chovatel zajíců.

Něco je ale přeci jen jinak, než v přírodě. A to je genderové zastoupení.

"V přírodě samozřejmě zajíci žijí polygamně, takže ten samec obhospodařuje více samiček. Ale v tom zajetí musíme chovat monogamně po párech, takže i z tohoto důvodu, aby se to pohlaví rovnoměrně rozptýlilo po krajině, je dáváme jedna ku jedné," řekl Václav Němec.

"Je to určitě znát, protože když člověk jde večer, tak je vidět, že to jsou ti vypuštění zajíci a myslím, že populace o 20 % až 30 % během přibližně 6 let stoupla," řekl Václav Novotný, předseda Mysliveckého spolku Dubiny Vrančice.

Jen by možná ještě bylo potřeba, aby se do podobných akcí zapojilo více mysliveckých spolků v různých místech kraje.