Z myslivců se stávají chovatelé

Vážné narušení lesního ekosystému a nevhodné hospodaření v zemědělství se projevuje i ve stavech zvěře. Některé druhy, jako například divočáci, jsou přemnožené, zatímco jiných kvapem ubývá. Do boje o záchranu lesů tedy nastupuje i řada mysliveckých spolků.

Reklama

Stejně jako se mění klima a lesy, mění se postupně i myslivost. Z myslivců jsou mnohdy spíše chovatelé než lovci.

"Zajíce nelovíme asi od roku 1995. Populace klesla rapidně," řekl Václav Novotný, předseda Mysliveckého spolku Dubiny Vrančice.

"Ta role je dnes trochu jiná, protože si myslím, že ta prostá reprodukce, ta přírodní, už dnes není možná a klesalo by to u určitých druhů zvěře, takže jsou umělé odchovny, kde je potom ta role myslivců daleko větší," řekl Miloš Petera, náměstek hejtmanky Středočeského kraje.

"Pouštěli jsme to od roku 2014. To jsme vypouštěli 40 kusů. Každý rok se snažíme vypustit 20 kusů, pokud je někde seženeme od chovatelů," řekl Václav Novotný.

"Za prvé je nejdříve potřeba poděkovat myslivcům, že vůbec ve svém volném čase tuto problematiku řeší. Toto bude v čím dál větší míře. Samozřejmě se potom hned na podzim nesmějí střílet. Já jsem rád, že i stát si toto uvědomuje, že má třeba i na zajíce dotační politiku. Dává 1 500 korun na jednoho vypuštěného zajíce," řekl Miloš Petera.

Zajíc je ale úplně něco jiného než králík a jeho chov není snadný, má-li zůstat skutečným zajícem a přežít ve volné přírodě.

"Ty zajíce jste viděli, jak vyběhnou z té bedny a jsou okamžitě schopni reagovat na všelijaké podněty. A my ten chov vlastně cílíme na to, aby to tak bylo, protože zajíce je možno ochočit, když si vezmete malého zajíčka domů, tak ho téměř ochočíte. A pak je problém ho vrátit zpátky do přírody. My máme takový systém odchoven, kde se ti zajíci mohou schovat a když přijdeme na tu zahradu, tak nevidíme nic," řekl Václav Němec, chovatel zajíců.

Člověk by měl tedy do zajícova dětství a raného mládí vstupovat co nejméně. Ale při tom musí zajistit dokonalou hygienu prostředí.

"Zajíc je velice náročný na kokcidiózu. Je daleko citlivější než králík. To znamená, že tam se musí udržovat čistota napájecích misek, krmítek, dobré jsou třeba samokrmítka, která se neznečišťují a ti zajíci se chovají pletivových roštech, protože není možné tam u nich dělat nějaké úkony, pokud tam jsou," řekl Václav Němec.

Vypouštění uměle odchovaných zajíců a další drobné zvěře není ale zdaleka jediný úkol dnešních myslivců.

"Já jsem shodou okolností s jedním naším zaměstnancem o tom mluvil a říkal mi, že v těchto letních měsících je jejich největší práce dovážet vodu do lesů. Že všechny tůně jsou vyschlé a zvířata by nepřežila, protože se nemají kde napít," řekl Miloš Petera.

Reklama

Mohlo by Vás zajímat


Nejnovější zprávy Středočeský kraj


Nejčtenější zprávy

Reklama

PR články

Více PR článků
Zavřít reklamu