Budoucnost lesů je nejistá

Ještě tak počátkem loňského roku jsme coby laici mohli říci, že se vlastně nic tak strašného neděje. Smrky, které nepřežijí kůrovce, budou prostě nahrazeny něčím, co brouk nechce. Dnes vedle suchých smrků vidíme masivní poškození borovic a často i skomírající listnáče. A dochází nám, že tak jednoduché to zase nebude.

"S ohledem na chybějící srážky dochází k vysychání hlubších vrstev půdy a k poklesu hladiny spodní vody, na což zejména starší borové porosty nejsou schopny reagovat," řekl Václav Bašta, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR.

"Ona má sice hlubší kořenový systém, ale díky právě tomu poklesu hladiny spodní vody ani ten kořenový systém borovice na tu vodu na mnoha lokalitách nedosáhne. A není úplně pravda, že by ta borovice začala odumírat letos. Ono je to zase spíše lokální a postupně se to šíří. Před 3 lety to bylo právě ve Středočeském kraji třeba na Sedlčansku, bylo to na jižní Moravě v okolí Třebíče nebo Náměště nad Oslavou. Ale postupně se ten problém rozšiřuje a je čím dál viditelnější i na jiných lokalitách. Takže možná, že tady svou roli mohlo sehrát i to, že té borovice máme v našich lesích podstatně méně, hodně jsme se věnovali smrku a borovici jsme trochu přehlíželi," řekl Petr Zahradník, náměstek ředitele pro výzkum, VÚLHM.

A stejně tak možná dnes přehlížíme potíže, které mají stromy listnaté.

"Samozřejmě, že to může být také velký problém. Vzhledem k tomu, že zastoupení listnatých dřevin dělá ani ne 30 % v našich lesích, tak možná se tomu tak úplně nevěnujeme," řekl Petr Zahradník.

"Doposud se listnaté stromy se suchem vyrovnávají lépe. Není to tak, že by jim sucho nevadilo, nicméně prozatím jsme nezaznamenali hynutí listnatých porostů v tak velké míře, jako je tomu třeba u borovice. Ty listnáče třeba v loňském roce daleko dříve shodily list. V některých případech ty duby snižují koruny, tedy usychají jim horní větve, a ty duby obrážejí z boku," řekl Václav Bašta.

Chřadnutí lesů ale nemůžeme vnímat jako samostatný a od ostatní krajiny oddělený problém. Hladina spodní vody klesá všude a jednou z příčin je i odvodnění velkých zemědělských ploch v minulosti.

"Krajina, která byla dlouhodobě odvodněna, teď doplácí na to, že pokud zaprší, tak ta voda je směřována co nejrychleji z polí a není zde zadržována. Byly likvidovány remízy, protierozní prvky, mokřady a to nám bohužel od těch 50. až 70. let, kdy tato krajinná infrastruktura byla hojně likvidována a byly zvětšovány půdní bloky, dnes chybí," řekl Tomáš Zika, pracovník oddělení zemědělství a lesnictví KÚSK.