Koně dostávají nejtěžší práci

"Dohadovali jsme se před lety, když jsem byl v agrární komoře na Šumavě, o výjimce a zásahu v národním parku. Tenkrát se to neuskutečnilo. Myslím si, že by ten kůrovec nezmizel, třeba by ale neměl takovou intenzitu, protože z toho místo bylo to semeniště. Já jsem se tenkrát rozzlobil a říkal jsem, že to budeme za 10 let v Lobči. Tak to tu bylo asi za 12 let. A teď to máme a je s tím velký problém. Žije se nám špatně, protože přišly 3 vichřice a kůrovec, takže cena dřevní hmoty klesla asi na polovinu. A hlavně máme zásobu komodity a nedokážeme ji umístit tam, kam patří. Takže s tím máme problém. Stát se samozřejmě snaží, takže vyvážíme nějaké dřevo do Číny a chystá se nějaká podpora na vyrovnání ceny. Neznáme ještě klíč toho, jak se to bude rozdělovat, víme ale, že to parlament odsouhlasil," řekl Jaromír Šimonek, starosta obce Lobeč a majitel lesů.

Ale nejprve je nutné dřevo z lesa dostat, což zrovna na Kokořínsku, kde se Lobeč nachází, není mnohdy vůbec žádná legrace.

"Moji předci zakoupili lesy, kde je moderní technika třeba nejde využít, takže my provádíme hodně těžbu klasicky, tedy jednotlivé stromy pořežeme a musíme použít koně," řekl Jaromír Šimonek.

"Pracuji s klisnou, které je 11 let. Je to plemeno slezský norik, tedy české národní plemeno. A jsme v terénu, který není úplně extrémní, na druhou stranu ale není úplně jednoduchý, protože je to kombinace svahů, trochu i kamenů a těžíme většinou kůrovcem napadené dřevo. Při práci si všimněte, že ten kůň je úplně v pohodě, není potřeba na něj řvát nebo ho bít. Je to vlastně partnerství člověk a zvířete a navíc velmi ekologické. Ta situace v Čechách, budu mluvit za naši zem, je ne úplně příznivá pro koně, protože jsme v době, kdy všichni chtějí těžit rychle a co nejvíc. Takže na koně zbývá většinou velmi špatný terén," řekl Jiří Dráb, kočí.