• Načítám...
>

Zvířata v nouzi mají zastání

Zvíře s vážnými zdravotními problémy ve volné přírodě většinou nepřežije. Pokud se včas nedostane do rukou odborníků ze záchranné stanice. Jednu z těch největších ve Středočeském kraji provozuje Český svaz ochránců přírody ve Vlašimi.

Reklama

Záchranná stanice ve Vlašimi poskytuje volně žijícícm živočichům nejen bezpečí, ale i tu nejlepší veterinární péči. Většina zranění ale nepochází z přírody. Největší nebezpečí hrozí zvířatům v lidském světě.

"Nejčastěji se sem dostávají mláďata lidským přičiněním, která by se sem za normálních okolností dostat nemusela. To jsou takoví ti sebraní zajíci, koloušci a další mláďata savců. Potom jsou to mláďata ptáků, která jsou těsně před rozletem. Pak je to samozřejmě skupina zraněných zvířat. To jsou zranění dopravou, nárazem do pevné překážky, dráty elektrického vedení. Pak je samostatná část, což jsou popáleniny. To jsou většinou dravci, kteří si sednou na sloupy elektrického vedení," řekl Jaroslav Svačina, ošetřovatel Záchranné stanice pro živočichy. 

Ne všechna zranění se podaří vyléčit bez následků. A pro zvířata s trvalým handicapem je potřeba najít nový domov, protože do přírody už se vrátit nemohou. A trvalým handicapem je pro volně žijícího živočicha třeba i to, že si zvykl na člověka.

"Máme tady třeba krkavce Boba. Někdo si ho odebral z hnízda, choval se k němu jako k exotickému papouškovi, rozhodl se, že si ho vychová jako mazlíčka," řekla Alena Konvalinová, vedoucí úseku paraZOO ČSOP Vlašim.

Když ale Bob dospěl, začal být agresivní, tak ho člověk prostě zase vypustil do přírody.

"Jenže to byl problém, protože pro Boba byly zábava a krmení vždy spjaty s člověkem. A už se změnil ten způsob obstarávání potravy a zábavy, který by se naučil, kdyby odmalička fungoval v přírodě," řekla Alena Konvalinová.

paraZOO ve Vlašimi ale svým zvířatům poskytuje mnohem více, než ubytování a stravu. Stejně jako handicapovaní lidé, i zvířata totiž potřebují speciální trénink těla i mysli.

"Je dobrovolný. To je základ toho. Takže se nejedná o drezuru. Ale pokud to zvíře trénovat nechce, tak se prostě netrénuje. Na to bohužel musíme upozorňovat naše návštěvníky, že jim sice slibujeme trénink vyder, ale pokud vydry nejsou v dobré náladě a nejsou na trénink připravené, tak s nimi prostě trénovat nebudeme," řekla Alena Konvalinová.

"Teď jsme s vydrami v přímém kontaktu. Ten dialog funguje tak, že Fousek vždy, když chce nějaký úkol, stoupne si na určené místo a za to dostane buď přímo rybu, nebo nějaký úkol, třeba se dotknout cíle. On ví, že kdykoliv nějaký úkol chce a přijde na tu desku, tak za to vždy něco dostane," řekla Radka Buková, trenérka.

Reklama

Mohlo by Vás zajímat


Nejnovější zprávy Středočeský kraj


Nejčtenější zprávy

Reklama

PR články

Více PR článků
Zavřít reklamu