Nešlo pouze o střelnici

"Vystěhování postihlo téměř 30 tisíc obyvatel, přičemž 15 až 20 tisíc z nich bylo přímo přestěhováno někam jinam za hranice toho vojenského cvičiště. Ti ostatní obyvatelé, kteří tady zůstali, zůstali buď ve službách SS, případně nějaké hospodářské správy cvičiště," řekl Michal Sejk, historik a místostarosta Neveklova.

"Vysídlení bylo z hlediska nacistické okupační moci promyšleným aktem. Postupovalo se po etapách a nešlo tady jen o vyklizení toho vlastního území, aby zde mohly cvičit vojenské jednotky, ale také vykořenit obyvatelstvo. Vidíme to i v tom, že 40 % obyvatel, kteří zde zůstali, většinou nezůstali ve svých domech a vesnicích. Správa cvičiště je přesouvala z domu do domu, z vesnice do vesnice, aby narušila vztahy mezi lidmi," řekl Tomáš Zouzal, historik, ÚSTR.

Rozvracení lidských životů a vztahů bylo součástí velkého plánu, který se zdaleka netýkal jen Neveklovska.

"Na benešovském cvičišti vidíme, jaké byly nacistické plány z českým obyvatelstvem. To znamená, že dokud je válka, tak české obyvatelstvo maximálně využívat v zázemí. A po vítězné válce toto obyvatelstvo buď poněmčit nebo vystěhovat," řekl Tomáš Zouzal.

Jiný a ještě chmurnější osud měl potkat vězně zdejších koncentračních táborů a zvláště toho v Bystřici. V něm končili manželé židovských žen, kteří se odmítli rozvést, nebo židovští míšenci.

"Existuje dnes ještě v obci povědomí o tom, že tady bylo něco tak hrůzného, jako koncentrační tábor?"

"Existuje pořád. I zdejší obyvatelé jsou si pořád vědomi toho tábora. Pořád se i nesou v povědomí těch lidí jména některých vězňů, hlavně významných osobností potom v Československu, např. to byl Miloš Kopecký, Jára Pospíšil, Miloš Makovec," řekl Daniel Štěpánek, místostarosta Bystřice.

Zdejší lidé nezapomínají ani na to, co se dělo poté, když Němci válku prohráli a vysídlenci se mohli vrátit, aby z ruin znovu vzkřísili své domovy.

"Nejhorší pro ty navrátilce byla potom polovina 50. let ve chvíli, kdy si mnozí z nich dokázali na těch místech hospodářství znovu zařídit, tak byli vysídlováni dále, ať už v rámci akce Kulak nebo v rámci administrativních opatření. Ze svědectví pamětníků máme mnohé informace o tom, že když je stěhovali Němci, tak to považovali za obrovskou křivdu. Ale mnozí se pak nesrovnali s tím, když je stěhovali Češi," řekl Michal Sejk.