Dobříš byla městem rukaviček

Město rukavic. Tak se kdysi dalo přezdívat Dobříši. Rukavice, které tady vyráběli už koncem 19. století se vyvážely do celého světa. A v době největší konjunktury podnik zaměstnával až 6 tisíc zaměstnanců. Po druhé světové válce se tady dokonce státní podnik usídlil a zřídil velké výrobní závody. Dnes tyto doby připomíná pouze muzeum, kterým nás provedl Josef Šefránek. Ten se výrobě rukavic věnoval mnoho let.

"Dobříš je samozřejmě nejen tou Dobříší, jak se rukavice vyráběly, ale také jak to vypadalo ve světě. Rukavice z usní se vyráběly především z usní jehněčích a kozích, dokázali zde ale vyrobit i rukavice třeba z vepřovic nebo i z hovězin. Prostě ty technologie výroby koželužské už byly dnes tak dokonalé, že jsme to dokázali vyrobit z jakýchkoliv usní," řekl Josef Šefránek, bývalý rukavičkář.

V muzeum jsou k vidění šicí a další pracovní stroje, které se ve výrobě používaly v průběhu let. Státní rukavičkářský podnik zažil svůj zánik během privatizace v roce 1992. Soukromá výroba pak pokračovala až do roku 2006. Dnes už v Dobříši fungují pouze 2 firmy. Řemeslo založené na zručnosti se ale s dobou vlastně nezměnilo.

"Já jsem se vyučil před 40 lety a dělám pořád to samé. Tam není žádný rozdíl," řekl Zdeněk Bechyně, rukavičkář.

"Zatím se to nějak technologicky nepodařilo urychlit nebo zjednodušit?"

"Ta některé třeba tvrdší materiály se sekají když se to nedá zatáhnout. Ale většinou pracovní nebo sportovní rukavice. Ale vycházková rukavice klasická se dělá pořád stejně," řekl Zdeněk Bechyně.

Dobříšské firmy exportují rukavice nejen do republiky, ale také do celé Evropy. Kuriózní je, že největší zájem o ně mají ve Francii, která je právě vnímána jako kolébka rukavičkářství.