Obcím nezbývá, než riskovat

Má-li obec obchvat, ještě nemusí mít vyhráno. Stačí aby takovou komunikaci někdo tzv. zašpuntoval nevhodným dopravním řešením a auta jedou zpátky přes obec. Jako v Líbeznicích. Pomoci by mohl přímý sjezd z dálnice D8 pro auta jedoucí směrem k Mělníku, která nyní odbočují doleva, kde musí dávat přednost. Urychlit se to dá, ale něco to stojí.

"I v případě té přímé sjezdové rampy, která už není na našem katastru, ale potřebujeme ji, tak tam jsme si dokonce sami koupili, jako obec Líbeznice, pozemek, abychom urychlili tu přípravu. A jednáme s vlastníky, vyhledáváme je, vysvětlujeme jim proč je ta stavba potřebná," řekl Martin Kupka, starosta Líbeznic.

Podobě se zachovalo i vedení městyse Plaňany na Kolínsku a začalo vykupovat pozemky jen na základě územního plánu. A nemělo to vůbec jednoduché. Protistranou při takových vyjednáváních totiž často bývají restituenti, kteří už v místě nežijí a navíc v sobě někdy stále nosí historickou křivdu.

"Já to prožil, pření majitelů jsem měl 9, možná 10. Více jich by nebylo. Jestli jich tam má ten starosta 30, tak se z toho zblázní. To je opravdu nad jeho síly, pokud na to nemá aparát, který do toho jde. My jsme byli malí. Já jsem všechny ty lidi obešel, já jsem kvůli tomu jel do Přerova na Moravě za pánem, kterému tady patří pozemky. Někteří byli v pohodě, že to prodali, řekli, že můžeme udělat obchvat. Zrovna ten pan v Přerově s jeho bratrem, kteří tam měli nějaké pozemky, prodali nám to, vše v pohodě. Pak jsem to kupoval od 3 sourozenců, kterým tady v Plaňanech patřilo hodně moc. Já jsem si to vyslechl, jak my, jako stát, jako obec, jsme okradli lidi," řekl Martin S. Charvát, starosta Plaňan.

Plaňany zaplatily za pozemky celkem 8 milionů korun a obchvat se nakonec podařilo dát dohromady. Ale riziko to je.

"Chápu riziko toho, že koupíte pozemek jako obec za stavebním účelem nebo záměrem, investiční záměr se nepodaří, za pozemky jste dali třeba 3 miliony a opozice, nebo někdo jiný, i ten pocit toho, kdo to udělal, může být takový, že jste tady vyhodili 3 miliony a máte z toho jen průšvih. Takže to je špatné," řekl Martin S. Charvát.

Chce-li ale obec dosáhnout svého, bez rizika a každodenního úsilí to nejde.

"Bez tohoto aktivního zapojení obcí se dnes nedá rychle zvládnout nic. Je to dokonce tak, že v okamžiku, kdy tu není nikdo, kdo by o to měl zájem a důsledně za tím šel, tak ta stavba nebude v dohledné době, možná nikdy, protože je to tak komplikované. Ten protiproud razítek, nejrůznějších úředních a správních řízení, je tak velký a silný, že opravdu bez toho osobního zapojení se to nedá zvládnout. Ty stavby by nebyly," řekl Martin Kupka.

Paradox je, že místní samospráva nemá vůbec vůči komunikacím, na kterých se většinou obchvaty staví, žádné kompetence. Zdá se ale, že dokáže-li usilovně a bez přestání bombardovat ty, kteří ty kompetence a odpovědnost mají, ledaskdy boj s větrnými mlýny umí vyhrát.