Kutná Hora je největším eurohřbitovem

Už nejen do kutnohorského chrámu sv. Barbory, Vlašského dvora s mincovnou, katedrály v Sedlci, ale také do kostnice jezdí turisté z celého světa. A právě ta láká návštěvník čím dál víc. Díky rekonstrukci kostela Všech svatých, kde se kostry nacházejí, našli archeologové další hromadné hroby. Jsou to oběti moru a hladomoru. Počtem pohřbených překonala Kutná Hora dosud největší evropské pohřebiště v Londýně.

"My odhadujeme, že z těch 1 828 nebožtíků, které jsme vykopali, asi 1 200 je obětí těchto dvou nešťastných událostí s tím, že to bude přibližně půl na půl," řekl Jan Frolík, archeolog.

"My jsme s tím počítali, že něco podobného se tady objevit může, i když ne v takovém měřítku," řekla Radka Krejčí, ředitelka organizační složky farnosti.

Archeologický průzkum trval 3 roky.

"Dá se říci, že celá Sedlec bylo jedno velké pohřebiště, jeden velký hřbitov. Údajně dosahoval až 3,5 hektaru. A ti lidé tady chtěli být pohřbíváni, protože jeden ze zdejších opatů, byl to opat Heidenreich, byl vyslán na diplomatickou službu do Izraele. Tam údajně vzal hrst svaté půdy, tu tady rozprášil a tím pádem se i z tohoto místa stalo svaté pole," řekla Radka Krejčí.

Odborné práce na kostrách se přesunuly na odborná pracoviště.

"Ten antropologický materiál se musí očistit, musí být zkompletovány ty kostry. Udělá se základní antropologické určení, tedy pohlaví, věk, nějaká na kostře zjistitelná zranění, nemoci a podobně. A s tímto základním určením to jde do depozitáře Národního muzea do Antropologického oddělení. Tam to bude čekat na následné detailní analýzy, které by nám měly dát úžasný snímek populace lidí, kteří žili v Kutné Hoře ke konkrétnímu roku 1318 a 1348," řekl Jan Frolík.

A stále pokračuje i rekonstrukce kostela Všech svatých s kostnicí. Tu Sedlecká farnost financuje z vlastních peněz vybraných na vstupném.