Muzea chtějí zůstat ve hře

Můžeme se ocitnou v jakékoliv době, ve kterémkoliv příběhu a být kýmkoliv v kulisách, které jsou od skutečnosti k nerozeznání. A při tom všem nemusíme vystrčit nos z domu. Chceme-li poznat historii či památky, stačí nám na to tlačítka a myš. Možná to jednou skončí tak, jako v Matrixu, a my budeme spojeni s virtuální realitou napevno. Zatím ale máme možnost volby. Můžeme si sáhnout na skutečné zdi památek a podívat se v muzeích na skutečné předměty, které patřily našim předkům. Jen jestli se nám ještě bude chtít.

"Vzpomeňme si na naše dětství, jak probíhaly návštěvy muzeí a zámků. Přijeli jsme autobusem, vyfasovali papuče, šli za průvodcem, koupili jsme si cetky a odvezli je domů. To jsou dnes věci, které už tak nefungují. Dnes je každý individualitou, každý hledá něco jiného. Někdo vyhledává třeba muzeum opravdu tak, že má hluboký zájem o artefakty, jiný tam jde třeba po stopách nějaké počítačové hry," řekl Karel Horčička, radní Středočeského kraje.

A právě využití potenciálu oblíbených počítačových her je do budoucna pro muzea možná jedna z cest, jak věk virtuální reality přežít.

"Dnes mě napadá třeba to, co existuje u různých her - propojení s GPS, mobilními telefony. A to často naše muzea dělají," řekl Karel Horčička.

Pohybují-li se hráči ve virtuální realitě v prostředí různých historických dob, pak je asi mnohem více zaujme možnost vidět předměty, se kterými se ve hře setkali, v jejich skutečné podobě. Zvlášť, když je dotyčné muzeum naláká i speciálními programy. Pak může návštěvníkům nabídnout stejně silný zážitek, jako jejich počítač.

"Je třeba oblíbený program S lampou do podzemí, kdy si děti ze zavařovacích skleniček vytvoří svoje lampy a s nimi se pak vydávají do strašidelného podzemí dolu Mayrau. Takže je potřeba najít i toto. A samozřejmě ti lidé, kteří přijdou na takové akce, pak třeba zatouží i po tom podívat se na prohlídku těch expozic," řekl Zdeněk Kuchyňka, ředitel Sládečkova vlastivědného muzea.

Ale i prohlídku lze pojmout virtuálně. Takové technologie středočeská muzea využívají spíše jen jako pozvánku. I když patrně skrývají i netušené možnosti. Ty naznačuje příběh hrnku na kávu našeho prvního prezidenta T.G. Masaryka nalezený v prezidentské kanceláři.

"Takže jsme si ho vypůjčili. Muzeum TGM provedlo 3D model, ze kterého potom také vznikla forma na porcelán. A pustili jsme se do výroby repliky toho prezidentského hrníčku, který si dnes můžete v muzeu TGM koupit jako vzpomínku na svoji návštěvu v Lánech," řekla Kateřina Pešatová, vedoucí odboru kultury a památkové péče.