V Rakovníku budou cestovat časem

Počátkem 17. století prožívali lidé virtuální realitu tak leda ve snu. Vrátit se do této veskrze nepohodlné doby bez vymožeností současné civilizace je skutečnou výzvou. A právě tu chce Muzeum T.G. Masaryka v Rakovníku přijmout. Chystá rekonstrukci dějů, které se odehrály před 400 lety na podzim roku 1620. Před Bitvou na Bílé Hoře se nepřátelská vojska potkala právě u Rakovníka. Jejich budoucnost byla nejistá a motivace k bitvě mizivá. Bez žoldu, hladoví a unavení vojáci na obou stranách, utopení v husté mlze.

"Tušili, že se tu zřejmě na chvíli zastaví, a tudíž proto začali budovat tady v tom polesí v Olešenských lesích nedaleko Kokrdovské hájovny ta polní opevnění. Tato čtvercová reduta je vlastně největší. Pak tady ještě evidujeme dalších 5 šipkovitě zalomených valů, kterým říkáme redany," řekla Kateřina Blažková, zástupkyně ředitelky Muzea TGM Rakovník.

Stavba opevnění bude prvním krokem rekonstrukce tehdejších událostí. Poslouží kromě jiného i ke srovnání fyzické a duševní kondice dnešních a tehdejších lidí. Nic, stejně jako před 400 lety, nebude virtuální. Ani mozoly.

"Ti chlapi bydleli pod širákem, ve stanu spali jen důstojníci. A ti chlapi byli prostě hladoví, neměli žold a ještě museli vykopat takovou věc za den, protože my předpokládáme, že když se tady ta vojska zasekla na 9 dní, tak to museli za den, maximálně za dva dny, mít postavené," řekla Kateřina Blažková.

Rekonstrukce událostí souvisejících s Bitvou na Bílé Hoře muzeum připravuje už dlouho. Zdaleka totiž nejde o pouhou rekonstrukci té či oné bitvy, ale o znovuprožití části historie.

"A proto už zhruba rok a půl připravujeme v mezinárodní spolupráci, hlavně s Univerzitou Hradec Králové, Historickým ústavem, Akademií věd ČR a tak dále, je tam spousta subjektů, město Rakovník a podobně, takový mnohovrstevnatý projekt, který má být zaměřen nejen na nějakou bitevní ukázku, ale hlavně také na odbornou část a pietu," řekla Kateřina Blažková.

Je nebo není správné, když muzeum vylézá ze své kamenné ulity, aby zaujalo široké vrstvy veřejnosti a nesloužilo jen badatelům a školním výletům?

"Já si myslím, že to je určitě na každé té dané instituci zvlášť. Musíme si uvědomit, že muzea vlastně vznikla za účelem uchovávání, získávání a vystavování nějakých věcí okolo člověka a jeho prostředí. A právě proto, aby mohla vzdělávat a vychovávat tu další generaci," řekl Daniel Marek, zastupitel Středočeského kraje.

Otázkou je, jak to udělat v okamžiku, kdy si další generace chce jen hrát. Ale výzvy většinou přijímá. Takže stáhnout je alespoň na chvíli až na dno doby bělohorské je něco, jako škola hrou. Součástí celého projektu samozřejmě bude i tažení na Bílou Horu, aby si každý mohl vyzkoušet, co to před 400 lety bez jakékoliv techniky obnášelo.

"Jde nám o smutnou připomínku, která by měla být třeba varováním do budoucna, aby se takové věci neopakovaly, protože jak ve třicetileté válce, tak v první světové válce třetina Evropy umřela. To není normální. Takže nám jde hlavně o to ukázat, co by se nemělo, jak by se to nemělo opakovat," řekla Kateřina Blažková.