Středověké euro razili v Kutné Hoře
- 6. srpna 2024,
- 9:10,
- Středočeský kraj,
- Věra Dušková
Česká republika zatím nevstoupila do Eurozóny, takže máme dosud svou korunu a nikoliv euro. Jenomže my jsme s mincí celoevropského významu všechny státy Evropy dávno předběhli.
Uznávaným platidlem v celé Evropě bylo ve středověku platidlo české. A to už za Václava II., který byl českým králem korunován 2. června 1297 a velmi brzy pochopil, jak důležité je kutnohorské podzemí.
„V
roce 1300 nejen vydává horní zákoník, ale především zavádí
mincovní reformu pro celé české království a zavádí takzvaný Pražský groš," řekl Josef Kremla - historik Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.
Mincovní
reformou udělal z Kutné Hory centrum ražby mincí a z Pražského
groše se stalo žádané platidlo.
„Velmi
významné, dokonce věčné a svaté. Razilo se téměř 250 let a v
oběhu bylo ještě o pár let déle. Dnes bychom ho mohli nazvat
jako takzvané euro středověku. Tak moc významná mince to byla," řekla Andrea Kapounová - ředitelka Průvodcovské služby Kutná Hora.
„Pražský
groš byla velká těžká hodnotná mince, která de facto platila
po celé Evropě, protože její hodnota byla v obsahu toho stříbra," řekl Josef Kremla - historik Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.
Vydolovat
ve středověku rudu z kutnohorského podzemí nebyla rozhodně žádná
procházka růžovým sadem. Těžilo se v podstatě kamení, které
muselo na cestě ke stříbru projít ještě dlouhým a náročným
procesem.
„Těžily
se tady především pyrity, galenity, sfalerity, miargyrity a
podobně. Za tu osmihodinovou pracovní směnu ten havíř byl
schopný vyrubat zhruba padesát decimetrů krychlových rudy, což
kdybychom si vzali takovou typizovanou štolu, která bude mít metr
na výšku, padesát centimetrů na šířku, tak se za den dostane
dál o pouhých deset centimetrů. A touto rychlostí je pod Kutnou
Horou vykutáno několik desítek kilometrů různých chodeb," řekl Josef Kremla - historik Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.
Bohatství,
které takto zemi odebrali havíři a posléze hutníci, kteří z
kamení teprve získávali stříbro, poskytovalo českým
panovníkům pevné pozice.
„Českým
králům, počínaje tedy Václavem II., to stříbro umožnilo nejen
velkorysý stavební rozvoj té gotiky a všech těch staveb, Karlu
IV. založení univerzity, povýšení pražského biskupství na
arcibiskupství, ale samozřejmě do značné části tím byla
financovaná i ta zahraniční politika. U Václava II. získání
polské koruny, pro svého syna získání uherské koruny. Pro Karla
IV. získání titulu římského krále, posléze císaře říše
římské," řekl Josef Kremla - historik Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.
A
samozřejmě, že z bohatství zdejšího stříbra vyrostly i
architektonické skvosty kutnohorského centra, které je dnes na
Seznamu světového dědictví UNESCO.