• Načítám...
>

Středověké euro razili v Kutné Hoře

Česká republika zatím nevstoupila do Eurozóny, takže máme dosud svou korunu a nikoliv euro. Jenomže my jsme s mincí celoevropského významu všechny státy Evropy dávno předběhli.

Reklama

Uznávaným platidlem v celé Evropě bylo ve středověku platidlo české. A to už za Václava II., který byl českým králem korunován 2. června 1297 a velmi brzy pochopil, jak důležité je kutnohorské podzemí.

„V roce 1300 nejen vydává horní zákoník, ale především zavádí mincovní reformu pro celé české království a zavádí takzvaný Pražský groš," řekl Josef Kremla - historik Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

Mincovní reformou udělal z Kutné Hory centrum ražby mincí a z Pražského groše se stalo žádané platidlo.

„Velmi významné, dokonce věčné a svaté. Razilo se téměř 250 let a v oběhu bylo ještě o pár let déle. Dnes bychom ho mohli nazvat jako takzvané euro středověku. Tak moc významná mince to byla," řekla Andrea Kapounová - ředitelka Průvodcovské služby Kutná Hora.

„Pražský groš byla velká těžká hodnotná mince, která de facto platila po celé Evropě, protože její hodnota byla v obsahu toho stříbra," řekl Josef Kremla - historik Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

Vydolovat ve středověku rudu z kutnohorského podzemí nebyla rozhodně žádná procházka růžovým sadem. Těžilo se v podstatě kamení, které muselo na cestě ke stříbru projít ještě dlouhým a náročným procesem.

„Těžily se tady především pyrity, galenity, sfalerity, miargyrity a podobně. Za tu osmihodinovou pracovní směnu ten havíř byl schopný vyrubat zhruba padesát decimetrů krychlových rudy, což kdybychom si vzali takovou typizovanou štolu, která bude mít metr na výšku, padesát centimetrů na šířku, tak se za den dostane dál o pouhých deset centimetrů. A touto rychlostí je pod Kutnou Horou vykutáno několik desítek kilometrů různých chodeb," řekl Josef Kremla - historik Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

Bohatství, které takto zemi odebrali havíři a posléze hutníci, kteří z kamení teprve získávali stříbro, poskytovalo českým panovníkům pevné pozice.

„Českým králům, počínaje tedy Václavem II., to stříbro umožnilo nejen velkorysý stavební rozvoj té gotiky a všech těch staveb, Karlu IV. založení univerzity, povýšení pražského biskupství na arcibiskupství, ale samozřejmě do značné části tím byla financovaná i ta zahraniční politika. U Václava II. získání polské koruny, pro svého syna získání uherské koruny. Pro Karla IV. získání titulu římského krále, posléze císaře říše římské," řekl Josef Kremla - historik Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

A samozřejmě, že z bohatství zdejšího stříbra vyrostly i architektonické skvosty kutnohorského centra, které je dnes na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Reklama

Mohlo by Vás zajímat


Nejnovější zprávy Středočeský kraj


Nejčtenější zprávy

Reklama

PR články

Více PR článků
Zavřít reklamu