Elektřina nás dostává do technologické pasti

Blackout je hrozbou, a to čím dál větší. Čím více technologii řídí náš život, tím větší je past, ve které se v případě blackoutu ocitneme. 

"Je pravda, že elektřina začíná nabývat poměrně hodně na významu, protože všechno funguje na elektrickou energii. Třeba ne primárně, sekundárně ale určitě ano," řekl Radim Černý, člen představenstva ČEZ Distribuce.

A v případě, že o elektřinu přijdeme, budeme skutečně v koncích. Nové domy se staví většinou bez komínů, takže si ani nezatopíme a neuvaříme si jídlo. Moderní okna kancelářských budov, hotelů, nemocnic či úřadů se nedají otevírat a tak se nenadechneme vzduchu, protože selže vzduchotechnika. Navigace, mobilní sítě, počítače, rádio, televize. Vše potřebuje svoje volty. Z toho je patrné, jak velkému rozvalu všech systémů bychom museli čelit. Takže je asi dobré se na takovou situaci připravit. 

"Problém blackoutu je v tom, že i když je málo pravděpodobný, tak pokud k němu dojde, jsou ohromné škody. A dojde k narušení veškeré infrastruktury, veškerého našeho života. Veškerá informační struktura se rozpadne, informace budou předávány buď místním rozhlasem nebo pomocí rádia na baterie. Nebudete mít jak svítit. V podstatě dojde k tomu, že lidé nebudou mít jak se dostat do zaměstnání, takže budou přebývat doma. A protože ty ekonomické následky jsou velké, je dobré se na to připravit a zařídit to, aby došlo k vyproštění lidí z výtahů a podobné věci. Aby fungovaly nemocnice, aby fungovaly základní bezpečností složky, aby nedocházelo k rabování," řekl Oldřich Starý, proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Tak jednou za 2 až 3 roky by taková cvičení měla být opakována. Rozhodnutí, zda se tak stane a v jaké intenzitě, to bude v návaznosti na vyhodnocení tohoto cvičení," řekl Roman Bezděk, radní Středočeského kraje.

"A co je absolutní prioritou při blackoutu?"

"Zachovat chladnou hlavu," řekl Roman Bezděk.