Zemědělce dusí byrokrati

"Ono se nám nehospodaří špatně. Je potřeba říci, že je spousta věcí, které se v rámci českého zemědělství za posledních 20 let poměrně velmi zlepšilo. Musíme říci, že po vstupu do EU nejsme konfrontováni s tím, že někdo uzavře český trh a potom prodává celní kvóty na vývoz obilí jen nějakým kamarádům, jako tomu bylo před rokem 2004. A tím, že pořád ještě máme, jako čeští sedláci, volný přístup na evropské trhy, můžeme si i vybírat toho, komu budeme prodávat to, co vyrobíme. Když to shrnu, myslím si, že v této oblasti je pro českého sedláka docela příznivá situace v tom, že skutečně může těchto vymožeností toho volného trhu využít. Ta horší stránka věci je potom samozřejmě záležitost administrativy, všudypřítomné byrokracie, která nás skutečně poslední dobou docela dost pronásleduje," řekl Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR. 

"Ta přílišná byrokracie, kdy máme stále více a více papírů, je to všechno složitější, to klade velké nároky na lidi, že ti agronomové musí být na poli, ne v kanceláři. A tak, aby to všechno stíhali, musí poté pracovat od rána do večera. Spíše si myslím, že v době počítačů a moderních technologií bychom ty věci měli zjednodušovat. Jde to, řekl bych, jednoduše. Spousta věcí," řekl Jaroslav Mikoláš, člen představenstva Regionální agrární komory. 

"Sedí nám za krkem, nás drobné nevyjímaje. Zrovna dnes tady byla kontrola na pozemky a je tam velmi přísná evidence každého kusu zvířete. Je to něco, co nám opravdu bere hodně energie, protože se v podstatě tato úřednická práce neshoduje, vůbec to nejde dohromady, s tou praxí, kterou potřebujete dělat, tedy udržovat pozemky, sekat, krmit," řekl Jiří Dráb, soukromý zemědělec.

Středočeský kraj je hodně průmyslový. To je další problém jeho zemědělců. Zdaleka nejde o znečišťování prostředí, jak by se mohlo zdát, ale o pracovní sílu. Průmyslové podniky se rozrůstají a nasazují do výroby nejmodernější technologie, které si nežádají vysoký podíl ruční práce.

"Nejsou tady lidé, kteří by manuálně pracovali a mám pocit, že tak, jak se zvyšuje životní úroveň našich lidí, tak naši lidé na některou práci pohlížejí s despektem a mají pocit, že to je práce méněcenná a nechtějí ji dělat," řekl Jaroslav Mikoláš.