Hlavně, když jsme spolu

"Tady, když se staví, už lidé nechovají zvířata. Takže když na té vesnici mám husy a tam jsou slyšet husy, tak už to dělá lidem hluk. Je to divné. Já na tu vesnici vracím ty zvuky, které tam patří. Když tam celý den všichni sekají sekačkami, každou sobotu a neděli, tak to nikomu nevadí, už si zvykli," řekl Jiří Dráb, soukromý zemědělec z Veletína. 

Rodina Drábova svůj život spojila s tradicemi a původními hodnotami venkova. Začali od nuly, bez dotací, bez restitucí. Je to pěkná dřina, 7 dní v týdnu od rána do večera. Jen naplnit všechnu drůbež, ovce, kozy a koně dá zabrat. Většina prací se dělá postaru - ručně. A cena masa chovaných zvířat není vůbec důležitá. 

"To nejcennější, co na těch zvířatech je, je ten hnůj, který dnes na té vesnici a v přírodě není. A to souvisí s těmi pozemky, že jsou tam samá umělá hnojiva, takže nemůže vzniknout zdravá potravina," řekl Jiří Dráb. 

"Máte vůbec čas se třeba pohádat?"

"Spíše pracovně," řekl Jiří Dráb. 

"Manžel je trochu vznětlivý, takže se to stává často. Z mé strany ne," řekla Hana Drábová, manželka. 

"Tady se za chyby platí většinou úhynem zvířat," řekl Jiří Dráb.

"Sebekriticky musím říci, že otec má opravdu zdravý selský rozum a ty jeho životní zkušenosti tam jsou. Většinou má pravdu, skoro vždy," řekl Jiří Dráb, syn. 

"Je to takový starý způsob. Jak se v dnešní přetechnizované době žije postaru?"

"Nám se tady žije velice dobře a obecně každému. Jen musí trochu přehodit to myšlení a odpoutat se od toho, že ten Facebook mám každou vteřinou u sebe," řekl Jiří Dráb, syn.

"Jak si myslíte, že to budou vnímat vaše děti, až třeba povyrostou do toho věku?"

"Nebojím se toho," řekl Jiří Dráb, syn.

"Já už i pomáhám nakrmit zvířata," řekla Anička Drábová, vnučka. 

"A nezlobí tě zvířata? Nebojíš se jich, když jsou větší?" 

"Nebojím," řekla Anička Drábová. 

"Velké příjmy, velké peníze, člověk tímto způsobem hospodaření asi nevydělá. Co vlastně tu rodinu drží pohromadě, když to není majetek?"

"To je skvělá otázka. Ty příjmy nejsou tak velké. Ale co drží tu rodinu pohromadě je mnohdy to, že spolu může být. To společenství, soužití, sdílení. To je, řekl bych, asi k nezaplacení," řekl Jiří Dráb, syn.