Smrk není k zahození

Je vcelku jasné, že se mnohé bude muset změnit. V přístupu státu, v zákonech i v myšlení společnosti. O změnách uvažuje i kraj, který je také poskytovatelem dotací pro vlastníky lesů. Letos šlo o pět milionů korun.

Reklama

Je-li člověk vlastníkem lesa, který nemůže prodat dřevo za solidní cenu, pak samozřejmě prostředky na zalesňování kalamitních holin potřebuje. Jenže také potřebuje jasnou odpověď na to, co vlastně vysazovat. Koncepce chybí, extrém smrkových monokultur střídá extrém lesů bez smrku. 

"Miliony smrků po každé jarní expedici končí likvidací," řekl Petr Martinec, manažer Sdružení lesních školkařů.

"Není to škoda? Nedaly by se opravdu využít?" 

"On by nám mohl přizpůsobit mikroklima té kalamitní holiny, kde dnes je hodně často vysazován třeba buk, který je spíše stínomilnou dřevinou. Kdyby byl dán do směsi se smrkem, smrk by v počátečním růstu naopak tomu buku poskytl jakési mikroklima. On, na té pasece, využije i ty minimální srážky, které třeba spadnou do toho horního horizontu, a je schopen na té obrovské kalamitní holině ze začátku prosperovat lépe než buk," řekl Petr Martinec.

Být vlastníkem lesa, člověk by v dnešním klimatu asi sáhl po dřevinách, které prosperují spíše v jižní Evropě. To ale nesmí. Zákonodárci totiž rozhodli, že poručí přírodě a přikázali všude pěstovat jen původní druhy. Jak ale zařídit i původní klima, ve kterém by takové druhy přežily, na tom se ještě nedohodli.

"Když si vzpomeneme, že tady byly ledové doby a mezi nimi meziledová období, tak vlastně ty dřeviny cestovaly tisíce kilometrů. Ten smrk cestoval ze Skandinávie až do Itálie a my jsme si tu Evropu rozparcelovali. Tady samozřejmě ten smrk třeba ze Slovinka není dobrý, protože není náš, je cizí," řekl Marek Turčáni, děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU. 

Vlastníci lesů to tedy nemají jednoduché. Dřevo napadených stromů neprodají za takovou cenu, aby jim získané prostředky stačily na obnovu lesa, což je jejich zákonná povinnost. I kdyby náhodou stačily, tak nemohou vysazovat druhy dřevin, které by měly větší šanci ve zdraví přežít změněné klima. Naléhavě potřebují pomoc státu, kraje, vědců a hlavně zákonodárců, kteří musí rychle přizpůsobit legislativu této akutní situaci. A rada odborníka? Hlavně nepanikařit a lesy neprodávat. 

"Momentálně je lokálně problém s prodejem dřeva. Ale EU se rozhodla podporovat bioekonomiku. A bioekonomika je založena na dřevě a zbytcích ze zemědělské produkce. Odhaduje se, že za 20 let bude v Evropě chybět 100 milionů kubíků ročně. Takže to není tak, že by v budoucnu ten les nebyl velice cenný. Já bych, být soukromým vlastníkem, rozhodně les neprodával," řekl Marek Turčáni.

Reklama

Mohlo by Vás zajímat


Nejnovější zprávy Středočeský kraj


Dnešní premiéry

Nejčtenější zprávy

Reklama

PR články

Laboratoře PVK

Více PR článků
Zavřít reklamu