Přátel les mnoho nemá

Jako příčina kalamitního výskytu lýkožrouta se často uvádí nevhodná druhová skladba a klimatická změna. Jenomže k tomu musíme ještě připočítat macešský přístup státu k lesům a hned za tím vším přesycený trh, na kterém vytěžené dřevo už nenachází uplatnění a není tak zdrojem prostředků potřebných pro včasnou obnovu lesa. A v neposlední řadě má přemnožený brouk také jednoho velkého kamaráda - úředního šimla.

Reklama

"Představte si, že probíhá veřejná zakázka na těžbu napadených stromů. Ta zakázka skončí někdy v únoru a vy víte, že potřebujete ten napadený strom vytěžit do konce března. Jenže někdo se ve veřejné soutěži odvolá, pak soutěžíte v březnu, v dubnu, mezitím ten kůrovec napadne 5 dalších stromů, zase se soutěží, skončí ta soutěž, někdo se odvolá, zase se soutěží. Z těch 5 stromů kůrovec napadne dalších 20 a pak někdo vyhraje tu soutěž. A když to není jeden strom, ale tisíc, tak nakonec máte těch stromů 200 tisíc. A toto se zopakuje dvakrát, třikrát a jsme v těch problémech, kde jsme teď," řekl Marek Turčáni, děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU. 

"To dřevo, které se vytěží z těch napadených lesů, co s ním? Kupuje to někdo, kam se to dostane?"

"Dnes je největší problém odbyt dřeva jako takového. Jestli se naplní predikce na příští rok, kdy se odhaduje zhruba 40 milionů kubíků, běžná těžba za rok se u nás řádově pohybuje někde mezi 17 a 18 miliony kubíků. Je to jednoduchá matematika, takže nějakým způsobem ten trh logicky bude kolabovat. Ono už se tak děje. Ceny dřeva šly opravdu skokově dolů a začíná to být velký problém," řekl Jaroslav Ďucha, lesník. 

"Ten život se samozřejmě žije za peníze a paradox je ten, že jediný produkt, který dokážeme z lesa prodat, je dřevo. Neprodáte dobrý pocit, neprodáte zdraví, za to nikdo nechce platit. Lidé si moc rádi užívají procházky po lese, houby, turistiku, oběd někde na okraji lesa. Ale za to nikdo nechce platit. Na to jsme si zvykli, že ten les nám to dává, je to zdarma, ale ono to tak možná není," řekl Marek Turčáni.

"Možná u soukromých majitelů. Když vezmete státní lesy, tak každý platíme daně. To znamená, že stát by se snad měl také postarat o to, aby ty lesy nám zůstaly."

"Je to zajímavé, ale z Lesů ČR, což jsou státní lesy, za posledních 7 let odešlo do státního rozpočtu 37 miliard korun. To vůbec není malá suma. Ale v současnosti se jedná o to, jestli v roce 2019 stát podpoří tuto situaci 250 miliony korun. Ve srovnání s tím, že odešlo z lesů 37 miliard, je 250 milionů na nápravu toho stavu zoufale málo. Já uvedu ještě jeden příklad, že vlastně každý hektar zemědělské půdy se dotuje. Lesnictví bez dotací dokázalo existovat celou svou existenci. A teď, když jsme odvedli 37 miliard a chtěli bychom něco vrátit, tak každý s tím má problém. Takže to nepovažuji za úplně fér ze strany státu," řekl Marek Turčáni. 

"Role státu je v této chvíli nezastupitelná, protože není jen o Lesích ČR, které vlastní kolem 50% všech lesů v ČR. Jsou to i vojenské lesy nebo lesy, které vlastní obce," řekl Miloš Petera, náměstek hejtmanky Středočeského kraje.

Reklama

Mohlo by Vás zajímat


Nejnovější zprávy Středočeský kraj


Dnešní premiéry

Nejčtenější zprávy

Reklama

PR články

Laboratoře PVK

Více PR článků
Zavřít reklamu