Zeleň chrání města

"Už dlouhodobě se publikují data, že např. tepelná bilance center měst je až o 3 stupně vyšší než okrajů měst, což jsou 10 let stará data. Dnes si můžete možná ještě stupeň přidat. Bavíme se o tepelné bilanci, takže průřez teplot celým rokem. A 3 stupně rozdíl je rozdíl mezi Brnem a severní Itálií. Takže v podstatě už dnes v centrech velkých měst autochtonní dřeviny už nejsou lípy a javory. To už, když to trochu přeženu, jsou palmy," řekl Jaroslav Kolařík, arborista.

"Klima se samozřejmě mění. K tomu se mění i to prostředí, ve kterém jsou rostliny i živočichové. Teď to vidíme u živočichů, kdy se sem přesouvají různé kultury až od Středozemního moře. Tady bych třeba jmenoval, že se tady objevuje šakal. To jsou zvířata, která tady nikdy nežila," řekl Miloš Petera, náměstek hejtmanky Středočeského kraje. 

"My teď stojíme na prahu toho, jestli se budeme nějakým způsobem adaptovat na změny klimatu nebo proti nim budeme bojovat. Oboje má své pro a proti. Bojovat proti změnám klimatu bude nesmírně komplikované, protože tím pádem saháme i na podstatu ekonomického rozvoje, který je založen na tom, že budeme více a více opatrní, je to opravdu vysoce politické rozhodnutí," řekl Michal V. Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. 

"To nebudeme rozhodovat sami, to je geopolitické rozhodnutí a rozhodnutí světa. Tam, jak víme, jsou různé zájmy, takže to vidím jako problematické. Ale to, co my můžeme ovlivnit, jsou věci, které jsou tady," řekl Miloš Petera, náměstek hejtmanky Středočeského kraje.

Asi jediné, co můžeme na úrovni kraje či jednotlivých obcí ovlivnit, je naše vlastní schopnost se změnám podnebí přizpůsobit.

"Jedna z forem adaptace je mimo jiné i zvyšování podílu zeleně v městech, protože je potřeba zdůraznit, že hlavní efekt zeleně, kromě toho, že je krásná a má estetickou hodnotu, je to, že zmírňuje amplitudy městského prostředí tím, že se z povrchu rostliny vypařuje voda. Takže působí na zpříjemnění toho celkového městského atmosférického prostředí. Takže ano, zeleň je skutečně jeden z významných nástrojů té adaptace," řekl Michal V. Marek. 

"Ona vypařuje vodu ale zase tu vodu asi bude potřebovat. A sucho je patrně následkem klimatické změny." 

"To je druhá stránka té věci, na kterou velmi upozorňuji, protože vystupuje do popředí otázka toho se o tu zeleň postarat. A především v období sucha, kdy máme epizody nad 30 stupňů, což není pro naše podmínky až tak typické. Tak se o tu zeleň musíme postarat, protože jinak nám zákonitě odejde," řekl Michal V. Marek.