I přes svůj handicap řídí autobus bezpečně

  • 9. července 2019,
  • 16:16,
  • PRAHA,
  • David Wilczek

Život se s panem Alešem Egerem nijak nemazlil. Přišel o jednu nohu a musel se smířit s tím, že bude muset mnohé věci přizpůsobit. Své lásky k řízení se však nechtěl vzdát. I přes různé komplikace a lidské předsudky se stal řidičem autobusu a už přes rok vozí cestující na lince 138, aniž by si jeho handicapu všimli.

Reklama

Těžká nehoda na motorce v roce 2014 změnila panu Alešovi život. Nejen, že přišel o pravou nohu, ale zároveň nemohl dál vykonávat svou profesi řidiče kamionu. A to kvůli vykládce zboží. Přes to se řízení nechtěl vzdát. Po absolvování lékařských prohlídek a získání odborných posudků nastoupil jako řidič autobusu u soukromého dopravce. V současné době pracuje pro DPP. Začátky však nebyly jednoduché.

"Ze začátku jsem měl problém na té sedačce vůbec sedět, protože v pravotočivé zatáčce jsem vypadával, neměl jsem se čeho držet. Vlastně jsem začal jako batole," řekl Aleš Eger, řidič autobusu.

Aleš musel přizpůsobit řízení svému handicapu. Nejprve se naučil sedět tzv. do kříže tak aby mohl ovládat pedály levou nohou. Potom si vypiloval vlastní techniku jemného přibrzďování pomocí ruční brzdy. Díky tomu sebou autobus při dojíždění na zastávku netrhá a cestující nic nepoznají.

"Když na to máte trochu cit, tak to vnímáte. Není to brzdění, je to takové přibrzďování si společně s tím retardérem, který funguje když nešlapete nohou na brzdový pedál," řekl Aleš Eger.

Nejvíce se však musel Aleš vyrovnat s reakcemi cestujících. Někteří lidé měli strach nastoupit a nevěřili, že by byl schopen je bezpečně převézt. Na tyto situace dnes vzpomíná s úsměvem.

"Měl jsem asi 15 minut do odjezdu se zájezdovým autobusem. Otevřel jsem kufry a dával jsem lidem zavazadla do úložného prostoru. A nějaká paní tam říkala, že jsem hodný, že pomáhám panu řidiči. Na to já jsem říkal, že já jsem pan řidič. Byl tam jeden pán, který říkal, že to je bezvadné, že je tam někde skrytá kamera, že tyto pořady zná," řekl Aleš Eger.

Aby Aleš zvládal zatížení těla a zároveň se udržoval v kondici, pravidelně posiluje vnitřní svalstvo a motoriku. Nejčastěji pomocí gymnastických cviků nebo skákání na trampolíně.

"Musím cvičit úplně jinak než cvičí jiní lidé, když cvičí vnější svalovinu aby hezky vypadali. Já ale potřebuji cvičit vnitřní svalovinu aby moje tělo fungovalo, aby ho něco drželo pohromadě," řekl Aleš Eger.

Kromě toho tento spokojený otec sedmileté dcery pomáhá handicapovaným lidem, kteří se musí vyrovnat s následky vážné dopravní nehody a chtějí se vrátit zpět do běžného života.

Reklama

Mohlo by Vás zajímat


Nejnovější zprávy PRAHA


Nejčtenější zprávy

Reklama

PR články

Více PR článků
Zavřít reklamu