Vědci ukázali roj autonomních dronů

Vědci ze skupiny multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT na Císařském ostrově představili fungování roje autonomních dronů. 

"Vyvinout celý ten systém je náročné hodně. My na tom pracujeme 6 let a moje skupina nyní čítá 15 zaměstnaných výzkumníků a dalších asi 25 studentů, kteří na tom spolupracují. Takže tato relativně velká výzkumná skupina 5 let řeší něco, co teď již můžeme nabízet i jiným univerzitám z celého světa," řekl Martin Saska, vedoucí multirobotických systémů FEL ČVUT.

Do Prahy tak přijeli studenti od Japonska až po Spojené státy, aby se se skupinovou robotikou a autonomními drony seznámili.

"Ne všude se dostane člověk, který by mohl ten dron pilotovat. A jsou úlohy, které vlastně ani pilotovat nelze. Ta umělá inteligence na palubě a palubní senzory jsou jedinou možností, jak tyto úlohy řešit," řekl Martin Saska.

"Ten robotický systém se postará o vše. Ať už je to pozorování stavů té helikoptéry, tzn. měření její rychlosti a pozice v prostoru, poté řízení její rychlosti a pozice v prostoru, také plánování letu z bodu A do bodu B. Všechno to, co jsem vyjmenoval, se děje automaticky na palubě. Pilot pouze nastaví parametry, zmáčkne tlačítko a potom dohlíží na stav letu," řekl Tomáš Báča, výzkumný pracovník FEL ČVUT.

Roj autonomních dronů by mohl napomáhat v mnoha oblastech. Např. v monitorování lesů, průmyslových budov nebo památek. Jako v kostele sv. Mikuláše, kde už několikrát drony z ČVUT prostor mapovaly.

"V této aplikaci jeden dron nese kameru. Tento může být zcela autonomní, případně je povelován památkáři a historiky, kteří nám říkají, jaký objekt vyfotografovat, z jakého objektu chtějí udělat 3D model a podobně. A další doprovodné drony nesou zdroj světla a poskytují inteligentní osvětlení," řekl Martin Saska.

Několik autonomních dronů tak pracuje lépe, než jeden velký dron. Navíc při případném pádu menší dron nenapáchá takovou škodu, jako ten velký.