Sbírka cestovatele Emila Holuba láká do Náprstkova muzea
- 13. března 2024,
- 13:20,
- PRAHA,
- Kristýna Svobodová
Emil Holub patří k našim nejvýznamnějším a nejslavnějším cestovatelům. Byl například první, kdo detailně zmapoval jihoafrické Viktoriiny vodopády. Výstava v pražském Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur se ale zaměřuje i na mýtus této osobnosti.
Český Old Shatterhand. I tak můžeme přezdívat jednomu z našich nejslavnějších cestovatelů. Vystudovaný lékař Emil Holub v 19. století daleko za Evropou ve světě anglosaské civilizace hájil evropskou kulturu. Své cesty pečlivě dokumentoval a nashromáždil řadu předmětů, přírodnin, map, obrázků a často probádal dosud neprobádané. Výstava v pražském Náprstkově muzeu se ale zaměřuje i na mýtus Holubovy osobnosti.
"Není takovou klasickou životopisnou výstavou, to znamená, že od začátku jsme ji nekoncipovali tak, že začne Holubovým narozením a skončí Holubovou smrtí, my jsme se od začátku chtěli koncentrovat pouze na určitá témata, která nám přišla zajímavá," řekl Tomáš Winter - historik umění a ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.
Jedním z nich je i téma kolonialismu, ke kterému měl právě Emil Holub podle kurátora výstavy Tomáše Wintera jakýsi dvojznačný postoj.
"Nepodporoval to, aby se s jižními obyvateli, ať už v jižní Africe nebo v jiných mimoevropských oblastech jednalo jako se zvířaty, na druhou stranu tvrdil, že nelze s těmi místními etniky v jižní Africe jednat jako se sobě rovnými, jsou to zkrátka národy, které jsou na nějakém nižším stupni civilizace a že ta evropská kultura je pozvedá," řekl Tomáš Winter - historik umění a ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.
Ze své první cesty si ovšem z ciziny do Prahy kromě nasbíraných předmětů a zvířat dobrodruh přivezl také bečuánskou dívku Bellu.
"Což byla osiřelá dívka, která sloužila v jedné té rodině v jižní Africe, rodině Evropanů," řekl Tomáš Winter - historik umění a ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.
Bella se prý v Praze skutečně začala vzdělávat a postupně se učila zdejšímu životu i kultuře. Příležitostně se ale stávala jakýmsi živoucím exponátem Holubových přednášek a výstav.
"On ji vodil třeba na ty své přednášky, dokonce ji vodil často do té výstavy a trošku to připomíná takové ty aktivity, ke kterým se z dnešního pohledu stavíme kriticky," řekl Tomáš Winter - historik umění a ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.
Výstava se pak zaměřuje i na Holubovy cesty a sbírky. Vystudovaný lékař, který chtěl projít Afrikou od jihu přes neprobádané nitro kontinentu až do Súdánu sice svůj plán neuskutečnil, když narazil na překážky a musel zpátky na jih. Přesto ale na svých cestách vykonal průzkumné a dokumentační dílo a nejen to.
"Byl jeden z prvních, který velmi systematicky prezentoval to, co přivezl z jižní Afriky veřejnosti. V Čechách také patřil k průkopníkům přednášek, kde se snažil seznámit posluchače s kulturou jižní Afriky, s místními podmínkami, s faunou, flórou," řekl Tomáš Winter - historik umění a ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.
Expozice se pak věnuje také vývoji Holubovy ikony. Tato část se zaměřuje na dobrodruhovy postoje, které odpovídají 70. a 80. letům 19. století. Jak se na ně dívá dnešní generace? Překlene jeho ikona také současné společenské posuny?