Lidé diskutovali o Pražském okruhu s odborníky

Zamezit kamionové dopravě průjezd centrem města a snížit tak hluk, bezpečnost a emise si dává za cíl každé město či obec. Výjimkou není ani Praha, která již dlouhou dobu plánuje dostavbu silničního okruhu kolem Prahy dle zásad územního rozvoje. Splňuje ale plánovaná stavba požadavky pro dopravní obslužnost, hospodárnost výstavby či ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel? Odpovědi na tyto otázky poskytla konference s názvem Kamiony do města nepatří.

"Chceme občany seznámit s tím jaký je rozdíl mezi tranzitní a městskou dopravou. Dochází neustále k mísení. Tranzitní doprava by se měla samozřejmě podle moderního přístupu vytěsňovat co nejdále za města, aby co nejméně zatěžovala města exhalacemi, aby bylo na silnicích co nejméně kamionů, které pak stojí," řekl Petr Kasa, zakladatel Platformy za kvalitní dopravní infrastrukturu.

"My, jako dopravci, nemáme zájem jezdit do města. Pro nás je to problematické, ztrátové, takže my bychom rádi objeli Prahu po obchvatu, který bude, ať už povede jakoukoliv trasou, ale už aby hlavně byl," řekl Josef Melzet, viceprezident ČESMAD. 

Masivní dopravní zátěž padá na obyvatele Černého mostu, Horních a Dolních Počernic, Běchovic nebo Spořilova. Ty jsou kvůli zvýšeným emisím vážně ohroženy na zdraví. 

"Žijí v bytech, které jsou 150 metrů od Spořilovské. Byly tam výrazně překračovány koncentrace jemných prachových částic PM2,5 a také koncentrace Benzo(a)pyrenu, což ale v takových množstvích, které prokazatelně to lidské zdraví poškozují," řekl Radim Šrám, molekulární epidemiolog a genetik, Akademie věd ČR.

"Já bydlím tady na Černém mostě a trápí mě jednoduchá věc. Stát prostě zapomněl na své občany a na to, že tady u nás máme také nějaké lidi, kteří tu chtějí žít," řekl Petr Polášek, obyvatel Černého mostu. 

Platforma za kvalitní dopravní infrastrukturu nabídla i modelové situace, mapy, fakta a nabídla řešení tranzitní dopravy v Praze a kolem Prahy. Její zájem je vybudovat Pražský okruh co nejdále od města.