Skanzen v Přerově má kořenářku

Skanzen v Přerově nad Labem se na jaro připravil skutečně zodpovědně. Návštěvník, který by se chtěl podrobně seznámit se vším, co tento prostor nabízí, by tu mohl strávit i celý den. Výstava, kterou tu lidé mohou navštívit, se jmenuje Jaro na vsi a připomíná lidové obyčeje spojené s oslavami příchodu jara.

"Výstava nabízí prezentace polabských zvyků od Masopustu až po máje, kdy je ukázáno jak se slavily Velikonoce, jak se slavil Masopust, jak to lidé prožívali. Návštěvníci se zde mohou seznámit s množstvím receptů postních jídel," řekl Jan Vinduška, ředitel Polabského muzea.

"Tato jídla bývala velmi jednoduchá a aby měla nějakou chuť, tak koření hrálo důležitou roli, aby tu chuť získala a většinu toho koření si hospodyně pěstovaly na svých zahrádkách," řekla Jana Hrabětová, etnoložka.

Asi největším tahákem přerovského skanzenu je lidové léčitelství, které je na rozdíl od jarní výstavy stálou expozicí.

"Ty bylinky budí zájem návštěvníků po celý rok, ale na jaře jsou nejatraktivnější, takže se snažíme všechny zahrádky našich babiček, které jsou prakticky před každou chalupou i v celém areálu skanzenu, kde jsou staré druhy rostlin, které bývaly v zahrádkách našich babiček. Máme tady kořenářku, která se o to všechno stará, protože lidové léčitelství bylo důležitou součástí lidového života," řekla Jana Hrabětová.

"Co všechno lidé tenkrát těmi bylinkami léčili?"

"Asi úplně vše. Říkalo se, že není na světě bylina, aby na něco nebyla. Myslím, že v nedávné době se zase ty staré praktiky těch babek kořenářek obnovují a hledají se v těch rostlinách ty síly, které věří, že člověka uzdraví," řekla Jana Hrabětová.

V přerovském skanzenu je možné si dokonce opsat i staré originální recepty lidových léčitelů a léčitelek.