Roubená kovárna je unikát

Když přijdeme do muzea lidové architektury, čili skanzenu v Kouřimi, dýchne na nás atmosféra skutečné a živé vesnice. Jako bychom se vrátili v čase. Uprostřed nás pak upoutá chalupa, kterou už nikde jinde člověk neuvidí - roubená kovárna.

"To je poslední dochovaná roubená kovárna na území našeho státu. Také je to stavba, která vznikla na konci 18. století. To vyšlo nařízení, že právě ty roubené kovárny se už nesmějí stavět. Tudíž ji potom natřeli na bílo, aby to z dálky vypadalo jako zděná stavba a císařští úředníci, kteří projížděli krajinou, si toho nevšimli," řekl Tomáš Vlachovský, průvodce.

Kovárna poutá nejen svou jedinečností ale i příběhem, který se na císařskou byrokracii dívá s ironií.

"Na konci 18. století zachvátil Starý Bydžov, odkud ta stavba je, požár. Všechny stavby ve vesnici shořely, tato jediná zůstala. Ironické je, že právě ta dřevěná kovárna zůstala nepoškozená," řekl Tomáš Vlachovský.

"Člověk si tady připadá jako ve skutečné vesnici. Čím to podle vás je?"

"To je taková naše věc, kterou jsme chtěli, když jsme začali stavět tento skanzen v roce 2012, tu poslední fázi výstavby. Naše vize byla, aby se tady lidé cítili jako opravdu v té vesnici z 20. století. Fáze výstavby, která teď bude, bude zakončena. Bude tady 30 staveb, zděný kostel, kapličky. Lidé se tady doopravdy budou cítit jako na té vesnici," řekl Tomáš Vlachovský.

"Vy tady máte v podstatě i obyvatele té původní vesnice, akorát mají 4 nohy."

"Je to pravda, máme tady menší stádo ovcí a koz, které tady doplní atmosféru," řekl Tomáš Vlachovský.

Lidové stavitelství, a to nejen ve skanzenech, má ve Středočeském kraji své zastání. A to nejen v podobě akcí, jako jsou např. Dny lidové architektury, ale i v aktivitě odborných kruhů.

"My se věnujeme už přes 20 let publikační činnosti, besedám, přednáškám a tak dále. Vydali jsme už přes 100 knih o architektuře a ke každé knize je výstava, aby si lidé uvědomili, co vše v té obci mají. A mohu vám říci, že někteří starostové, když je pozveme na výstavu, říkají, že to mají vše u nich, protože si to ani dost neuvědomují," řekl Oldřich Janota, ředitel Kotěrova centra architektury.

Samotné obce by pak měly podle odborníků mít zájem na tom, aby se v jejich katastru zachovalo co největší množství typických lidových staveb, aby za nimi turisté a naši potomci nemuseli jezdit právě jen do skanzenů.