Lidé tvoří krajinu už celá staletí

"Nejvýznamnější osobou, která zasáhla do té krajiny, by byl pochopitelně Jakub Krčín z Jelčan. Je to pozoruhodná osobnost," řekl Vladimír Kříž, historik.

Dílo Jakuba Krčína překonalo věky v jižních Čechách na Třeboňsku, kde rybniční soustava propojená zlatou stokou funguje dodnes. Tato naprosto umělá krajina vznikala v 16. století v prostoru rozsáhlých bažin. Už méně se ale ví, že dávno předtím vytvořili lidé něco velmi podobného na Nymbursku. První zmínka o zdejší rybniční soustavě pochází z roku 1345. Největší zdejší rybník, Blato, byl ještě o téměř 300 hektarů větší, než je třeboňský Rožmberk. A právě tady patrně Jakub Krčín získával své neobvyklé rybníkářské schopnosti.

"Krčín se narodil roku 1534 v Kolíně a tak je jasné, že tam vyrůstal. A vzhledem k tomu, že také studoval v Praze Karlovu univerzitu, tak asi ty jeho nejranější díla jsou situována do této krajiny," řekl Vladimír Kříž.

Z Nymburska se Krčín vydal na jih na Rožmberské panství, aby konkrétně přetvořil tamější krajinu. Podzim života ale zase prožil ve středních Čechách.

"Zhruba kolem věku 40 až 50 let dostal od Rožmberků Sedlčansko, kde si vybudoval tvrze v Křepenicích a v Obděnicích," řekl Vladimír Kříž.

Pak Krčín odešel navždy a po něm i další generace středočeských rybníkářů. Obor začal upadat, rybníky byly vysušeny a v minulém století je následovala celá krajina.

"Období 60. a 70. let, kdy byla velká mokra, byla tendence vysušovat. Dělaly se meliorace. Dnes musíme dělat něco obráceně," řekl Vladimír Kříž.

"Za prvé je to zamezení půdní eroze. Té zamezíte jedině tím, že budete zpátky budovat meze, remízky, travnaté pásy, které tomu zamezí. Takže to je jedna velká oblast. Další je potom na zadržení vody v krajině výsadba stromů. Těch opatření je hodně. My se snažíme, abychom je naplnili a právě jednáme i s Ministerstvem zemědělství, které připravuje projekty, které by to měly umožnit. Teď je ve sněmovně např. to, že rybníky a retence do 2 hektarů nebudou potřebovat stavební povolení," řekl Miloš Petera, náměstek hejtmanky Středočeského kraje.

Kdyby slovutní inženýři v 60. a 70. letech dokázali při vysušování krajiny uplatnit takovou profesionalitu jako Krčín ve století 16., asi bychom nemuseli teď dělat vše naopak. Krčín na Třeboňsku totiž také vysušoval krajinu. Rozsáhlé bažiny proměnil v rybníky a úrodná pole způsobem, který nemusíme předělávat už více jak 400 let.