Národní přírodní památka Mladá nemá konkurenci

V prostoru vojenského újezdu Mladá se střídaly armády více jak sto let a to od vojsk císařských přes armádu první republiky, německý wehrmacht až po rudou armádu. V krajině zanechaly svou stopu, ale ne vždy nutně tu nejhorší.

"Tím, že tady po desítky let člověk neměl možnost aplikovat chemické přípravky, tím, že tu intenzivně desítky let nikdo nehospodařil, ta lokalita je, přestože byla vojensky využívána, velmi přírodně zachována," řekl Karel Bendl, starosta Benátek nad Jizerou.

Jak těžká bojová technika rozrývala půdu a ničila náletové dřeviny, v podstatě tu uchovala podmínky euroasijské stepi, kde se daří řadě vzácných druhů bylin, které potřebují vysokou trávou a dřevinami nepokrytý prostor. Jenomže co dělat, když armády odejdou a krajina začne zarůstat. Jedním ze zdejších řešení se stal chov velkých býložravců, jako jsou například zubři, pratuři či divocí koně. Tedy dřívější obyvatelé eurasijských stepí.

"Po roce 2015 jsme přivezli první stádo 15 divokých koní, od té doby těch velkých kopytníků přibylo, takže jsme přivezli zpětně šlechtěné pratury z Holandska a zubry z několika polských rezervací. Divokých koní z celé té rezervaci, v tom bývalém vojenském prostoru, je na sedm desítek, zubrů jsou tu tři desítky a praturů zhruba pětadvacet," řekl Dalibor Dostál, ředitel o. p. s. Česká krajina.

Druhým a velmi podstatným prvkem tohoto zvláštního ekosystému je činnost spolku Offroad Klubu Milovice.

"Ten prostor je veliký, ten terén je rozmanitý, takže se tady dá v podstatě od pásové techniky, vojenská technika přes auta, kolová technika, čtyřkolky, motorky, dětské čtyřkolky, vlastně od nejmenšího až úplně po největší a nejsilnější. Samozřejmě osmikolová auta, jako mají třeba hasiči, IZS. Prvních pár let to nebylo úplně oficiální, ale od roku 2013 spolupracujeme s ochranáři přírody, kteří jsou rádi za to, že jsme tady," řekl Michal Dlabola, statutární člen Offroad klubu Milovice.

"Ty pojezdy mají velikou výhodu, že vytvářejí periodické tůně, takové ty mělké kaluže na cestách, kde se často jezdí, které jsou biotopem dnes velmi vzácných korýšů, jako jsou listonoh letní nebo žábronožka letní," řekl Pavel Marhoul, biolog.

Tůně zubři samozřejmě neudělají a naproti tomu terénní osobní i nákladní vozy zase neumějí spásat trávu. Pod koly offroadů nevykvetou hojně kopretiny a šalvěje jako pod kopyty stád, ale tam se zase neuchytí třeba vzácná galská růže, které právě pojezdy velmi svědčí. A soužití těchto na první pohled naprosto nespojitelných aktivit činí z dnešní Národní přírodní památky Mladá neopakovatelný unikát.