Posázaví není jen pro trampy a vodáky

Řeka Sázava učaruje každému. Od nepaměti byla nejen životodárnou tepnou, ale také přičinlivým dělníkem, který vyhloubil ve skalách hluboké koryto a zanechal po jeho stranách vysoké skalní ostrohy tak příhodné pro stavbu hradů. Ty pak chránily důležitou obchodní stezku z pražského Vyšehradu do jižních Čech.

"Pokud chcete stavit hrad, tak údolí Sázavy nabízí ideální staveniště, jsou tu prudké ostrohy, které mají prudké strany a to staveniště by bylo ideální. Co se týče hradů v tom středním až dolním Posázaví, tak jeden z těch nejstarších šlechtických hradů nacházíme ve Šternberku nad Sázavou, první písemná zmínka z roku 1241," řekl František Záruba - historik.

Je to jeden z mála hradů vůbec, který se zachoval v perfektní kondici až do dnešních dnů stejně jako rod Šternberků, který s ním sdílí osud už po staletí.

"Současný majitel, pan doktor Filip Šternberk, je více jak 22. generací toho zakladatele," řekla Zuzana Miková - kastelánka Českého Šternberku.

Hrad založil Zdeslav z rodu Divišovců. Jeho název pak určil i jméno rodu.

"Hrad nazval podle tehdejší módy poněmčovat názvy a podle erbu Divišovců, to byla zlatá osmihrotá hvězda, tedy německy Stern a Berg, tedy kopec, na kterým byl hrad postaven," řekla Zuzana Miková - kastelánka Českého Šternberku.

Český Šternberk je jakýmsi dominantním drahokamem ve šňůře hradů lemujících řeku Sázavu.

"Rataje nad Sázavou, což je velmi zajímavá lokalita, je to městečko, které má dva hrady. Ten dolní hrad, dnes zvaný Pirkenštejn, zdá se být, že už je ze 13. století, dále směrem po proudu Sázavy nacházíme potom celou řadu dalších hradů," řekl František Záruba - historik.

Vysoko nad řekou se tyčí torzo hradu Zlenice, který byl za časů císaře a krále Karla IV. sídlem nejvyššího sudího Království českého Ondřeje z Dubé. Vydáme-li se dál po pravém břehu Sázavy, můžeme se dotknout staletého zdiva Zbořeného Kostelce, původně královského hradu a později sídla loupeživého Kuneše Rozkoše z Dubé.

"Ze Zbořeného Kostelce už jsou to zhruba asi dva kilometry, půl hodiny pěší chůze a nacházíme se na Týnci nad Sázavou. Z archeologických výzkumů víme, že ta lokalita vznikla už v 11. století, s největší pravděpodobností se tady nacházel dvorec, uprostřed byla taková skalka, na ní na přelomu 11. a 12. století postavili rotundu neznámého svěcení a u této rotundy někdy kolem roku 1200 vzniká kamenná věž, v niž se teď nacházíme a kamenný palác," řekl František Záruba - historik.

S ranými dějinami země České je spojen i Sázavský klášter a jeho zakladatel sv. Prokop.

"Víme, že před 1000 lety, jsme někde na prahu 11. století, kdy se vytváří český přemyslovský stát, vytváří se první česká církev a v těchto počátcích víme, že Prokop a jeho přátelé první budovy měli ze dřeva a čas šel dál. Mění se módy, mění se styly, mění se trošku styl života a tak se také budovy proměňovaly od dřevěných přes románské, gotické, barokní až do doby vlády císaře Josefa II., který klášter zrušil a pak majitelé zámečku přeci jen provedli úpravy, které zase byly pro tu dobu moderní, neorenesanční klasicismus, takže když sem přicházíte, tak se můžete, vyjma těch prvních dřevěných začátků, očima, nohama, svou duší dotknout celého tisíciletí. Je to taková čítanka českých dějin - Sázavský klášter," řekla Jaroslava Matoušová - kastelánka Sázavského kláštera.

Takovým mostem přes rozbouřené vody dějin je pak i nově otevřená krypta kláštera, která v sobě skrývá prvky gotiky, baroka, ale i našeho tisíciletí, ze kterého pochází zajímavě zpracovaný lustr.

"Ten lustr je z 21. století z té poslední rekonstrukce, která byla v letech 2019 - 2021, kdy ho navrhli studenti Uměleckoprůmyslové vysoké školy a realizovalo ho studio HG atelier z Nového Boru a jsou tam staroslovanské nápisy," řekl páter Radim Cigánek - sázavský farář.

Ať se tedy vydáte lodí po proudu nebo třeba Posázavským pacifikem proti proudu Sázavy, všude můžete sledovat nesmazatelné stopy našich předků až do říše fantazie.