Novostrašecké muzeum zve na výstavu o Keltech

Letos uplynulo přesně 80 let od jednoho z nejvýznamnějších objevů v české archeologii, tedy nálezu opukové hlavy Kelta z mladší doby železné u Mšeckých Žehrovic. Vy si toto sochařské dílo vysoké umělecké hodnoty můžete prohlédnout v rámci stálé expozice v muzeu v Novém Strašecí na Rakovnicku. 

"Keltská hlava, kterou tady vidíme, je replika, je to replika slavné opukové hlavy Kelta. Dnes víme, že pravděpodobně zobrazovala keltského druida a originál je v Národním muzeu, nicméně replika, kterou zde máme, je také velmi vzácná, je to první, kterou nechalo udělat Národní muzeum pro Novostrašecké muzeum," řekla Jana Bezáková - archeoložka Muzea T.G.M. v Rakovníku.

Zajímavá je ale celá expozice, protože zobrazuje Kelty, kteří na Novostrašecku ve 3. až 1. století před naším letopočtem žili, pracovali a vyráběli řadu zajímavých věcí, zejména unikátní švartnové náramky, které se v keltském období vyráběly pouze v okolí Nového Strašecí. Život Keltů se pochopitelně od toho našeho výrazně lišil. 

"Keltové zde nacházeli především suroviny pro výrobu železa, byla to tedy železná ruda, dále to byl speciální materiál sapropelit nebo švartna, ze kterého začali vyrábět v tom 3. století ty černé krásné náramky," řekla Jana Bezáková - archeoložka Muzea T.G.M. v Rakovníku.

Keltové se také výrazně soustředili na duchovní život, kterému se věnuje další výstava o patro výš pojmenovaná Keltové ve středu Boiohaema. Exponáty jsou zapůjčené z prácheňského muzea v Písku, z jihočeských knížecích mohyl, z oppida Tří sov, slavné keltské lokality, ale nechybí ani vlastní nálezy z vlastních průzkumů.

"Kromě toho jsme také z Národního muzea realizovali zápůjčku velmi vzácných a unikátních předmětů z našeho regionu, které jsou tu vystaveny poprvé, jako je třeba například výbava keltského bojovníka z hrobu v Branově, jediný dosud archeologicky dokumentovaný hrob nalezený na Rakovnicku z tohoto období," řekla Kateřina Blažková - archeoložka Muzea T.G.M. v Rakovníku.

Keltové byli velmi zdatní řemeslníci a umělci, jejich život byl především spjatý s přírodou a duchovním světem, což je ostatně vidět i na jejich výrobcích a uměleckých předmětech.

"My jsme si zapůjčili také kopii ceremoniálního bronzového vozíku ze Strettwegu v Rakousku, který je uložen v Husitském muzeu v Táboře a ten znázorňuje právě ty rituály, obřady Keltů, které byly jejich každodenní součástí," řekla Kateřina Blažková - archeoložka Muzea T.G.M. v Rakovníku.

Soustředili se převážně na řemeslné zpracování výroby železa a šperků, dále se věnovali i zemědělství. Dochovaly se ale i nálezy stříbrných a zlatých mincí, které dokazují, že již tyto řemeslné osady běžně používaly peněžní směnu, kdy si Keltové mince sami také razili. Keltové byli rovněž zdatní v textilní výrobě a podle všeho i velcí parádníci. 

"Ty materiály byly především místní, máme tady samozřejmě svrchní oděvy, pláště, které jsou z vlny a spodní plátěné tuniky, které jsou ručně tkané, máme nálezy přeslenu ze tkalcovských závaží, ale pěkně nám to doplňují třeba prameny z Římské říše z antického světa, které o Keltech píší jako o velkých parádnících, kteří mají rádi kostičky, barvičky a proužky," řekla Kateřina Blažková - archeoložka Muzea T.G.M. v Rakovníku.

Další samostatnou kapitolou Keltů je jejich odchod z tohoto světa. Přímo uprostřed expozice lze vidět zesnulého keltského bojovníka. 

"Pokud byl takový válečník vybaven svou výbavou zbraní, keramických nádob a i osobních šperků a předmětů, tak samozřejmě víme, že to byla postava, která měla určitě význačné postavení," řekla Kateřina Blažková - archeoložka Muzea T.G.M. v Rakovníku.

Výstava Keltové ve středu Boiohaema potrvá v Muzeu Nové Strašecí až do 10. září a v rámci školního roku bude také doplněna o doprovodný program pro školy.