Konec starých časů

Zatímco řešíme, co komu patří a kdo je ochoten či neochoten spolupracovat, zkáza postupuje dál. A jednou možná už nebude důležité, co komu patří, když nebude o co stát. Ztrácíme totiž nejen vodu, ale i ornou půdu. Zdá se to nepodstatné v době plných regálů v supermarketech, ale kdo ví, jak nám to budoucnost spočítá.

Reklama

"Já jsem se narodil na statku, ještě v první polovině minulého století, takže si pamatuji, jako malý kluk, když jsme soukromě hospodařili. Tenkrát sedlákům nikdo půdu neprodával. Každý sedlák byl hrdý, že rozšiřuje své hospodářství. Dnes ten vztah k půdě takový není, takže se tady intenzivně půda prodává pro zástavbové účely, takže půda ubývá," řekl Josef Kubiš, člen Prezidia Agrární komory České republiky. 

"Možná si to neuvědomujeme, ale zabírá se přibližně 15 hektarů půdy denně, většinou té nejkvalitnější, protože člověk se usazoval v místech, kde půda byla kvalitní, takže samozřejmě tlak na zábor je na ty nejkvalitnější půdy. A tím, že se nám to takto dále rozšiřuje, tak už se nám blíží takové výročí, že nám už ubyl, od roku 1936, skoro milion hektarů zemědělských půd," řekl Jan Vopravil, vedoucí oddělení Pedologie a ochrany půdy VÚMOP. 

"A to je všechno plocha, která je pod asfaltem, pod betonem, pod střechami, takže voda rychle odtéká. Za týden je možná v moři, a samozřejmě tím pádem tady klesá i spodní voda," řekl Josef Kubiš. 

"Kdybychom to přepočítali, kolik asi jeden hektar zemědělské půdy dokáže v krajině zadržet vody, tak např. jeden hektar černozemě zadržuje až 3,5 tisíce kubíků vody. Pokud přepočteme jednotlivé půdy, bylo by to před 2,4 miliardy kubíků vody, které by nám ty půdy zadržely, kdyby tu byly. Abychom si dokázali představit, jak je to velké číslo, tak spotřeba vody v ČR byla např. v roce 2013 1,7 miliardy kubíků vody," řekl Jan Vopravil.

Ale není to jen zástavba, co nám bere půdu. Je to i větrná a vodní eroze. Tou je ohroženo 60% ornice. A klimatické extrémy, tedy období sucha střídaná přívalovými dešti, celý proces jen urychlují.

"Tady vidíte profil černozemě, vidíte tady orniční vrstvu, následuje podorničí zhruba ve 40 až 50 centimetrech. Potom půda přechází tzv. přechodovým horizontem do půdotvorného substrátu, což je to žluté, a to je spraš. A tato půda, díky tomu, že je hluboká, má vysoký obsah humusu, je kvalitní, tak dokáže na 1 hektar zadržet zhruba 3,5 tisíce kubíků vody které postupně uvolňuje pro potřeby rostlin. Eroze, jak vodní nebo větrná, způsobuje to, že se postupně odnáší ta nejúrodnější vrstva a půda je mělčí a mělčí. Vedle vidíte, ze stejné lokality, také profil černozemě, ale té ohrožené vodní erozí. Všimněte si, že ten hluboký horizont, který byl vedle, tady není. Jak je ta půda mělčí a v podstatě, když se podíváme tam, kde se orá, jsme na nějakých 25 centimetrech a poté už začíná spraš. Tato půda to množství vody v krajině nezadrží a stává se extrémně výsušnou," řekl Jan Vopravil.

A začarovaný kruh se točí dál. V krajině se zadrží mnohem méně vody, půda se mění v prach a o to rychleji je odnášena větrem nebo vodou.

Reklama

Mohlo by Vás zajímat


Nejnovější zprávy Středočeský kraj


Dnešní premiéry

Nejčtenější zprávy

Reklama

PR články

Laboratoře PVK

Více PR článků
Zavřít reklamu