Ke zmizení Svatováclavské rotundy pomohli jezuité

Na Malé Straně v centru Prahy stála rotunda sv. Václava, která byla postavena v 11. století. Místo, které připomínalo další ze zázraků spojených s osobou českého knížete. Až do roku 2004 byla ale budova a její architektonická stopa nezvěstná. Rozsáhlá rekonstrukce budovy Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, která v tomto roce probíhala, odhalila její pozůstatky. 

"Když dělníci začali vynášet suť a kamení z té místnosti, tak najednou vypadaly ty kameny tak nějak zvláštně a nechali se povolat archeologové, kteří vstoupili na tu stavbu a ten archeolog, který to objevil, tak stál uprostřed a zjistil, že to zbylé zdivo je do kruhu," řekl David Černý, publicista a spisovatel. 

Zmizení románské památky mají na svědomí jezuité, kteří na jejích základech ve druhé polovině sedmnáctého století nechali postavit dnešní budovu profesního domu. Na to, kde přesně rotunda stála, se časem zapomnělo. Veškerou pozornost pak na sebe strhl sousední chrám sv. Mikuláše, který je dnes považován za umělecky nejvýznamnější barokní stavbu Prahy. Rotunda ale v rámci Prahy plnila důležitou funkci, připomínala tzv. druhý svatováclavský zázrak. 

"Přijel vůz, který vezl tělo sv. Václava a na tomto místě se zastavil. Koně nechtěli jet dál. Václavův bratr Boleslav učinil pokání, to nepomohlo, poté dali místo koní voly, ti také nejeli dál a poté, co byli puštěni vězni a byly jim sundány okovy, tak se ten vůz rozjel dál. Na paměť tohoto zázraku byl vystaven ten kostelík," řekl David Černý.

Interiér rotundy zdobila terakotová podlaha, která podle odborníků dokazuje mimořádnou pozici stavby mezi ostatními sakrálními stavbami v Čechách. Není ale jisté, jestli se takovému významu těšila pouze díky zasvěcení svatému Václavovi. Dnes lze pozůstatky rotundy spatřit pouze v rámci Pražské muzejní noci nebo ve svátek svatého Václava.