Život bezdomovce není jednoduchý

Ivana Zitová strávila 37 let na ulici jako bezdomovkyně. Špatné rodinné zázemí ji vehnalo do tohoto prostředí už ve 14 letech. Za tuto dobu byla několikrát ve vězení, většinou za krádeže. S přežíváním na ulici má bohaté zkušenosti a nestydí se o ně podělit. 

"Já jsem se starala o nedopalky, druhý se staral o to aby bylo na pití. Já jsem i chodila fárat na jídlo, měla jsem sociální, takže peníze byly. Tak jsme to vždy tak nějak udělali, s druhou partou jsme si dávali jídlo když neměli oni. Takto jsme se sblížili a drželi," řekla Ivana Zitová, bývalá bezdomovkyně.

Nejnáročnějším obdobím pro lidi bez domova jsou samozřejmě zimní měsíce. Kombinace nízkých teplot a alkoholu se stává pro většinu z nich smrtícím koktejlem. Přestože jim noclehárny nabízejí možnost přenocování, někteří raději přespí v mrazivých dnech venku.

"Já moc s těmi noclehárnami nejsem spokojená, protože jsem tam byla jednu noc na Maninách a utekla jsem. Oteklá jsem šla do práce. Musíte spát i na vozíčku, to jsem si držela telefony, doklady, jsou schopní vám ukrást všechno," řekla Ivana Zitová. 

V lokalitách, kde se sdružuje velký počet lidí bez domova, jako je např. Hlavní nebo Masarykovo nádraží, dochází pochopitelně ke konfliktům především o jídlo nebo jiné cennosti. V posledních letech jsou iniciátoři těchto potyček hlavně mladí muži do 30 let, kteří jsou závislí na drogách a neštítí se ničeho.

"Údajně jsem ležela na lavičce a byla jsem prý úplně modrá. Kamarád mi udělal nože, abych je prodala, dali mi prášky do kávy a probudila jsem se v nemocnici. Nechtělo se mi žít, chtěla jsem to skončit," řekla Ivana Zitová.

Zhruba před rokem se paní Zitová rozhodla pro změnu. Přestala pít alkohol a našla si se svým přítelem byt. Ve svých 51 letech pracuje na vrátnici a zároveň jako průvodkyně. Přestože s humorem tvrdí, že je teď rozmazlená, už by neměnila.