Odborníci na architekturu diskutovali v Praze

Desítky lidí z řad veřejnosti. Architekti, odborníci nebo třeba český podnikatel Luděk Sekera. Tak vypadala veřejná debata o budoucnosti Středoevropského fóra, tedy projektu Muzea umění Olomouc, kterou svolal ministr kultury Antonín Staněk.

"Je to panelová diskuze, která je zaměřena na debatu o významu veřejných architektonických soutěží v případě staveb, které jsou realizovány z veřejných finančních zdrojů, tzn. z peněz státu, a které jsou ve veřejném prostoru. Jsem moc rád, že se podařilo na dnešní den pozvat sem do Veletržního paláce skutečně špičkové architekty," řekl Antonín Staněk, ministr kultury ČR.

A právě jejich přítomnosti naše televize využila. Zajímalo nás to, jak odborníci vidí moderní architekturu v centru metropole a zda tam podle nich patří.

"Jak kde. Do New Yorku samozřejmě patří. Někam do Hongkongu také, do Saúdské Arábie také. U nás je to velký problém a je zapotřebí určitě to řešit citlivě a případ od případu," řekl Pavel Zatloukal, historik umění.

"Moderní architektura patří do historického města. Můžeme vidět v celé řadě měst západní Evropy zajímavé příklady," řekl Jan Šépka, architekt.

A zajímal nás i názor odborníků na brutalistní komplex budov Transgas na pražských Vinohradech, jehož demolice, která aktuálně probíhá, budí vášně.

"Já myslím, že to je obrovská škoda. Brutalismu u nás zase tolik nebylo, abychom si mohli dovolit jím plýtvat," řekl Pavel Zatloukal, historik umění.

"Ty brutalistní stavby jsou opravdu mimořádné. My si od nich musíme odstranit tu nálepku socialistické architektury. S tím nemají nic společného. Jde o směr, který sem přišel ze západní Evropy a i řada těch staveb byla na velmi vysoké úrovni," řekl Jan Šépka.

V Praze jsou kromě Transgasu také další brutalistní stavby, které na rozdíl od budovy bývalého dispečinku Tranzitního plynovodu nebyly prodány soukromníkům a dnes tak slouží veřejnosti. Jde např. o budovu Nové scény Národního divadla nebo dispečink TSK na Strahově.