V Přerově je jaro svátkem

"Někdo by mohl namítat, že okres Nymburk má malou rozlohu, takže rozmanitost lidové architektury nemůže být tak velká, ale opak je pravdou, protože i ten okres má různou morfologii, různé přírodní podmínky, tak i tady na těch objektech je to vidět. Třeba tato chalupa, ve které jsme, je celá zděná z opuky, případně z nějakých cihel. Další objekty jsou ze dřeva. Ty interiéry, které tady představujeme, jsou nainstalovány v různých časových obdobích. Je zde ukázáno, jak se žilo zhruba v posledních 200 letech na polabském venkově," řekl Jan Vinduška, ředitel Polabského muzea.

"Když skončila zima a začalo jaro, tak to asi pro lidi v historii muselo být velmi šťastné období."

"Musíme začít masopustem, protože to je období veselí a zábav, které si lidé v tom zimním čase zpříjemňovali. Potom totiž nastal, o Popeleční středě, předvelikonoční 40 dnů dlouhý půst, kdy lidé zvážněli a připravovali se na ty nejvýznamnější svátky v roce, tedy na Velikonoce. Většina obyvatel na venkově byla katolická, takže se nesly svátky v církevním duchu. Vrcholily potom o Vzkříšení a o Božím hodu. Pak nastalo pondělí, kdy už se nekonaly žádné církevní svátky, ale den byl věnován pomlázce," řekla Jana Hrabětová, etnoložka.

Pomlázka je i dnes ve velikonočním čase hojně užívaný termín. Ale možná už málo kdo ví, co vlastně znamená.

"Také hospodář pomladil o pomlázku hospodyni, aby byla čiperná jako ty první rozvíjející se proutky," řekla Jana Hrabětová.

Jaro ale zdaleka nejsou jen Velikonoce a s nimi spojené zvyky. K tomuto ročnímu období se váže mnohem více svátků a lidových obyčejů.

"Ta výstava zahrnuje celé jaro. V dalších chalupách v našem skanzenu jsou vyjádřeny slavné Svatovojtěšské poutě, přímo tady v Přerově byl kult sv. Vojtěcha a další chalupa je věnována májům," řekla Jana Hrabětová.

Ale ani máji jaro nekončí. Zbývá ještě jeden významný svátek spojený s oborem v minulých stoletích nezastupitelným. A to zvláště na venkově.

"Pak je svátek sv. Jana Křtitele. Ten je spojen zase s lidovým léčitelstvým, takže v té poslední chalupě výstava končí tím, jak se sbíraly bylinky a k čemu všemu byly dobré," řekla Jana Hrabětová.

A protože léčitelství v dnešní době prožívá velkou renesanci, nabízí přerovský skanzen nejen staré recepty a lidová moudra, ale také klasickou staročeskou bylinkovou zahrádku, o kterou se hospodyně vždy pečlivě staraly.