Zemědělské půdě by pomohl rozvoj agrolesnictví

Středočeský kraj by chtěl v budoucnu nabrat nový směr, jak se starat o zemědělskou půdu. Chtěl by jít cestou tzv. agrolesnictví, což nemá nic společného se zalesňováním půdy. Jde o systematické rozdělování krajiny například pásem stromů nebo křovin. Krajina by tak získala potřebnou členitost.

"Je to úplně jednoduché, protože je potřeba velikých lánů polí a jsou určité hranice, kde je možné toto aplikovat. Prostě rozbít tu velikou krajinu, vysadit tam plodonosné dřeviny, ale nejedná se o zalesňování jako takové, nejedná se o zalesňování zemědělských půd," řekl Tomáš Macháček, vedoucí oddělení zemědělství a lesnictví Stč. kraje. 

Kromě jiného by také lidé získali další prostory, kterými lze do středočeské krajiny vstupovat a podívat se do přírody. Hlavní výhody jsou ale podle odborníků zcela jiné a zásadní.

"Zabráníme větrné erozi. Ztrácíme obrovské množství půdy díky větrné erozi. Můžeme ztrácet obrovské množství půdy splachem, to znamená vodní erozí. Pokud to rozčleníme, budou tam zatravněné pruhy, budou tam výstavky, budou tam řady stromů, stromořadí, větrolamy, tak prostě zabráníme tomu, že ten vítr nedostane rychlost a že ta půda nám nebude odnášena pryč jak vodou, tak vzduchem," řekl Tomáš Macháček. 

Kromě jiného se kraj zavázal, že bude sázet nové stromy a zakládat nové aleje například podél středočeských cest. Nedávno přibyla alej na cestě mezi Benešovem a Vlašimí.

"V rámci programového prohlášení středočeské koalice jsme se zavázali, že budeme zvyšovat podíl zeleně podél krajských silnic, proto doufám, že se nám podaří silnice ve středočeském kraji ozelenit co nejvíce," řekla Jana Skopalíková, radní Středočeského kraje. 

Podle Středočeského kraje vyjít cestou členění zemědělské půdy není tak jednoduché. Tento způsob úpravy krajiny totiž není ošetřen legislativně a je třeba ještě prosadit některé změny v zákonech, aby nedošlo k legislativním rozporům. Kraj by ale rád tento způsob rozčleňování aplikoval na svých zemědělských pozemcích.