Pod Žampašským mostem se ukrývají poklady

Pokud pojedete Posázavským pacifikem přes Žampašský most a podíváte se dolů do údolí, díváte se do míst, která ukrývají poklady. Ale také pozůstatky tvrdé dřiny středověkých havířů. Bez jakékoli techniky museli z tvrdé horniny vydobýt tuny zlata, ať už ve štole sv. Josefa ze třináctého století nebo štole sv. Antonína Paduánského, jejíž stáří ani neznáme.

"Víme, že se tam pracovalo počátkem 18. století, kdy tam pracovali Valdštejnové a Fürstenbergové, ale je dost pravděpodobné, že ta štola je starší, protože při těch pokusech o obnovu těžby tady v těch jílovských dolech se ti mladší těžaři většinou většinou vraceli k těm starším jílům," řekl Jan Váňa - geolog, Regionální muzeum v Jílovém u Prahy

Štol je na Jílovsku nepočítaně a některé možná ještě čekají na své objevení. Největšího rozmachu se zdejší zlaté doly dočkaly za vlády Karla IV.

"V Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy se nacházíme v budově zvané Mince. Tu nechal vystavět někdy v polovině 14. století Karel IV. Tady sídlili královští horní úředníci, kteří měli na starosti těžbu zlata. Jednak udělování těch dolních, to znamená právo těžby, samozřejmě král z toho měl zisk, protože každý těžař musel odvádět určitou daň z toho zlata, které získal. Ta daň se nazývala urbura a činila jednu osminu z výtěžku zlata. Kromě toho ti královští horní úředníci ještě sledovali tu těžbu a vykupovali to zbylé zlato od těžařů, které se následně odváželo do pražské mincovny," řekl Jan Váňa - geolog, Regionální muzeum v Jílovém u Prahy.

Historie těžby zlata na Jílovsku sahá ale mnohem hlouběji a to až do časů před naším letopočtem.

"Těžba zlata na Jílovsku začala někdy ve třetím až čtvrtém století před naším letopočtem. Byli to keltové, kteří měli zlato velmi rádi, se zlatem rádi zdobili, ale nebyla to klasická podzemní těžba, oni rýžovali rozsypová ložiska, která se táhnou podél Sázavy," řekl Jan Váňa - geolog, Regionální muzeum v Jílovém u Prahy.

Poté, co Jílovské doly zničili husité, už se sláva zdejší těžby zlata nikdy plně neobnovila, i když v krajině kolem zlaté řeky, jak nazýváme Sázavu, je ho stále asi dost.

"I dnes tu máme zásoby nějakých 6 tun zlata pod zemí, akorát si je tam schováváme na to, až bude doopravdy nejhůře," řekl Václav Pošmurný - odborný konzultant Posázaví o.p.s..

Nezbývá než doufat, že se to nikdy nestane a že se za všemi poklady této inspirativní krajiny budou už navždy vydávat jen turisté. Ti mohou navštívit tři historické štoly ve správě Regionálního muzea v Jílovém u Prahy od dubna do konce října.