Museum Kampa připravilo výstavu sochaře Zbyňka Sekala

U příležitosti stého výročí od narození českého sochaře Zbyňka Sekala a současně také pětadvaceti let od jeho úmrtí připravilo pražské Museum Kampa výstavu, která je průřezem jeho tvorby. 

"Vytvářel sochy, které byly buď v sádře a nebo je odléval do bronzu. Vytvářel také takzvané skládané obrazy, což je pro něho taková specifická záležitost. Jsou to práce, které vytvářel z různých nalezených předmětů, různých vyhozených materiálů a uváděl je do nových kontextů," řekla Ilona Víchová - kurátorka výstavy.

Jeho tvorba se v mnohém vymyká nejen českému, ale i světovému sochařství. Jen málokterému umělci se totiž podařilo docílit takové výpovědi o základních hodnotách lidského bytí. A to nejspíš i proto, že už v 18 letech Sekal poznal temnou stránku lidství, když prošel koncentračními tábory v Terezíně a v Mauthausenu.

"To byla pro Zbyňka Sekala natolik traumatizující zkušenost, že jej potom provázela až do konce života a odráží se v jeho tvorbě. Je to vidět v určité křehkosti, jakési zranitelnosti, snaze pátrat o tom, co to je život, co to je zranitelnost, co to je počátek, plynutí času," řekla Ilona Víchová - kurátorka výstavy.

Výstava návštěvníkům nabízí i unikátní obrazy z konce 50. a začátku 60. let 20. století, kdy Zbyněk Sekal ještě také maloval.

"On malbu opustil a máme tady takový zajímavý citát, který použil v rozhovoru s Jiřím Hůlou, kdy řekl, já stejně nemohu malovat tak dobře jako Mikuláš Medek, takže potom už se vydal jen čistě tou cestou sochaře a tvůrce reliéfu," řekla Ilona Víchová - kurátorka výstavy.

Zajímavými exponáty jsou také schránky, které Sekal tvořil ve Vídni a které vzdáleně připomínají japonské umění.

"To jsou takové kontemplativní schrány, které uvnitř ochraňují nějakou relikvii, často je to prkénko nebo kousek kůže, vlastně obyčejná věc ze života člověka, ale pro něho je to vlastně něco vzácného, to, co se skrývá uvnitř," řekla Ilona Víchová - kurátorka výstavy. 

Zbyněk Sekal prožil velkou část svého života v emigraci. Do roku 1969 žil v Československu a poté odešel do Berlína. V roce 1970 se pak usadil ve Vídni, kde žil až do konce svého života. Zemřel v roce 1998.