Zemědělství se musí změnit

Jsou místa, kde se rozhlédneme a nevidíme nic jiného než obří plochy suché země. Člověka až napadá, že se ocitl na poušti a k oáze je pěkně daleko. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí to chce změnit.

"Ministerstvo zemědělství poprvé v historii řeklo, že maximální výměra pozemku je 30 hektarů. Od tohoto se odpíchneme. To jsou velice ohrožené pozemky. Bavíme se samozřejmě i o rozdělovacích pásech a dalších věcech," řekl Miroslav Toman, ministr zemědělství.

Do polí by se měly vrátit polní cesty, stromořadí i remízky.

"My tyto projekty děláme po stovkách. Jen z programu Péče o krajinu, což jsou peníze rozpočtové z Ministerstva životního prostředí pro malé projekty, jsme udělali několik tisíc projektů za posledních 5 let. A mnoho z nich byla právě obnova polních cest, obnova remízků, obnova stromořadí, alejí a podobně," řekl Richard Brabec, ministr životního prostředí.

Samotní zemědělci, tedy alespoň ti, kteří nevnímají svou práci stylem "po nás potopa", už dnes hospodaří jinak než jejich předchůdci a snaží se učit od takových kolegů v zahraničí, kteří v podmínkách sucha žijí už po generace.

"Firma LUPOFYT zavádí ty nejmodernější technologie, buduje si nádrže, má možnost čerpat peníze z programu rozvoje venkova. Počítáme s tím i do budoucna. My budeme pořádat seminář v rámci Země živitelky. Co se týká závlah, tak přijedou partneři z Izraele, takže věřím, že zemědělci si s toho vezmou ponaučení, zúčastní se toho a budeme to dále rozšiřovat," řekl Miroslav Toman.

"My jedeme už 16 let systém precizního zemědělství. Myslím si, že to precizní zemědělství je budoucnost. Je to v podstatě taková ekologická cesta. My přesně víme, jaká je zásobenost půdy na každém hektaru. Hnojíme jednotlivými živinami přesně podle rozboru a podle GPS cíleně tak, kam je která živina potřeba. Stejným způsobem děláme ochranu plodin. Pravidelně vápníme každý rok třetinu plochy. Pracuje se ve všech těch opatřeních tak, aby se zachovala voda v půdě, aby se zbytečně nevypařovala. Pokud člověk začne takto pracovat v přírodě, tak je to ekologický způsob, který tu přírodu nepoškozuje a zároveň i pro zemědělce je to ekonomické. Nepřestříkává se, nedělá se nic zbytečně, nedělá se nic paušálně. Ale záleží zase jenom na těch agronomech, jestli jsou na tom poli, jestli vědí přesně, na kterém poli co mají a tak k tomu přistupují," řekl Jaroslav Mikoláš, manažer zemědělské firmy.