Bytíz bude vzpomínat na dobré i zlé

Bývalé Československo bylo doslova jednou z uranových velmocí. Vazalská smlouva s tehdejším Sovětským svazem nám ale znemožnila s touto strategickou surovinou volně obchodovat. Uranové doly navíc využívaly nucené práce politických vězňů. Jako třeba v Příbrami na dole Bytíz. Právě zde má vzniknout unikátní muzejní expozice.

Reklama

"Je, řekl bych, černou skvrnou na naší moderní historii, že mezi těmi odsouzenými byli dokonce i hrdinové protinacistického odboje, kteří několik let předtím nasazovali život za Československo a stát se jim po únoru 1948 odvděčil vězením a nucenou prací v uranových dolech. Jen namátkou mohu vzpomenout např. na jednoho z nejvýznamnějších letců, který bojoval již ve Francii, následně v bitvě o Británii a byl to nejúspěšnější letec při SNP - generál František Chábera. Nebo známý parašutista, dělostřelecký důstojník, generál Tomáš Sedláček. Ale dokonce i sportovci, mistři světa v hokeji z roku 1947 a 1949, umělci, duchovní," řekl Josef Velfl, ředitel Hornického muzea Příbram.

Kvůli této neslavné kapitole příbramského hornictví možná trochu zaniká obrovské úsilí mnoha lidí, ať už horníků nebo techniků, kteří dokázali dostat tehdejší Československo na světovou špičku uranového hornictví. A to v letech 1948 až 1991, kdy byla těžba ukončena.

"Zde u nás na Příbramsku se vytěžilo celkem 36 % veškeré produkce uranu z území tehdejšího státu. Jednalo se o téměř 49 tisíc tun uranu. A byť Československo nepatřilo rozlohou mezi nějaké veliké státy, tak se v tom množství vytěženého uranu zařadilo mezi skutečně světové těžařské velmoci," řekl Josef Velfl.

Velký profit z toho ale Československo nemělo.

"Na základě mezivládní dohody z listopadu roku 1945 Československo přednostně tuto strategickou surovinu smělo vyvážet pouze do Sovětského svazu. Až teprve za vedení Michaila Gorbačova nám bylo dovoleno s tím uranem obchodovat i někde jinde. Ale to bylo v době, kdy se ta cena pohybovala zkrátka v jiných rovinách," řekl Josef Velfl.

Takže jsme se na světové trhy mohli dostat teprve, když cena uranu poklesla a příbramské doly nemohly konkurovat. Těžilo se tu totiž až z hloubky více jak 1 800 metrů, zatímco např. v Americe jde povrchovou těžbu, tedy mnohem méně nákladnou. Příbramské doly skončily a zbyly jen chátrající objekty a rezavějící stroje, často jediné svého druhu. A tak se Hornické muzeum s podporou svého zřizovatele, Středočeského kraje, rozhodl Bytíz zachránit a zpřístupnit ho v podobě jedinečné expozice veřejnosti.

"Samozřejmě těch různých šachet se zachovalo v republice více. Nicméně toto je jediné místo, kde je to opravdu kompletní i s tím strojním vybavením. Dnes se už podařilo to, že je to i pod proudem, jde se elektřina, takže kdybychom provedli nějaké revize a zmáčkli knoflíky, tak se může pomalu začít těžit, když to trochu přeženu," řekl Karel Horčička, radní Středočeského kraje.

Až budou veškeré práce dokončeny, mělo by vše působit tak, jako by před chvílí odešli horníci ze směny. A to včetně těch, kteří tu rozhodně nebyli dobrovolně. 

"Toto je neslavná část našich novodobých dějin, která se dotýká také hornictví. A ani na tuto kapitolu nechceme zapomenout," řekl Josef Velfl.

"Hlavní úlohou muzejních expozic je nejen uchování odkazu minulosti, ale i osvěta a výchova mladé generace. Proto je naší povinností vždy poskytovat pravdivý a ucelený obraz části historie, které se právě jednotlivé expozice dotýkají," řekl Daniel Marek, zastupitel Středočeského kraje.

Reklama

Mohlo by Vás zajímat


Nejnovější zprávy Středočeský kraj


Nejčtenější zprávy

Reklama

PR články

Více PR článků
Zavřít reklamu