Výstava Šátky a šátečky seznamuje s lidovou tvorbou

Národopisné muzeum Národního muzea v Kinského zahradě připravilo pro jeho návštěvníky další výstavu, tentokrát s názvem Šátky a šátečky, která odtajní část textilní sbírky Etnografického oddělení Národního muzea. K vidění jsou zejména krásně vyšívané šátky z 18. století.

"Jsou tady i šátky z roku 1730, které jsou velmi unikátně vyšívané a byly i perfektně restaurovány našimi restaurátorkami historického muzea dílny v textilu, jsou tady i z Rumunska, Bosny, Německa, z Lužice a některé z nich jsou skutečně velmi unikátní," řekla Monika Tauberová - autorka výstavy.

Unikátem, na který se mohou návštěvníci výstavy těšit, je křestní šátek s výšivkou z roku 1784, který získala Josefa Náprstková nebo ručně batikovaný šátek paní Marie Husarové z Kremže u Českého Krumlova.

"Která vyráběla v 50. letech 20. století do celého světa unikátní krásné hedvábné šátky svou technologií a oslovila celý svět. To znamená, že oslovila světové výstavy v Paříži, v Bruselu a celý svět o ní ví, protože to bylo velmi nádherné a ona zhotovovala i nádherné kraslice," řekla Monika Tauberová - autorka výstavy.

Zajímavé jsou i zmenšené modely uvázaných šátků z Moravy, které byly součástí Národopisné výstavy československé v roce 1895 v Praze nebo šátek pro nevěstu získaný v Bosně historicky první českou lékařkou Bohuslavou Keckovou. A úplnou perličkou pro obdivovatele spisovatelky Boženy Němcové je pak replika jejího šátku z 19. století. 

"Je to skutečně replika, materiálně trošku odlišnější, ale je to skutečně ta nápodoba. Jsou to pruhy, které jsou protkávané modrým hedvábím a je velmi zajímavý, velmi rozměrný, ale je skutečně velmi zajímavý," řekla Monika Tauberová - autorka výstavy.

Výstava se snaží ukázat, že šátky a šátečky nebyly historicky vnímány jen jako ženský módní doplněk, ale zároveň šlo o praktickou součást mužského oděvu nebo tradičního moravského kroje. Různé způsoby uvazování šátků mají navíc bohatou historii, za kterou stojí praktické a náboženské důvody.

"Byl velmi důležitý při křtu, protože ta maminka, když se to děťátko narodí, tak se křtu nezúčastnila, dítě muselo být pokřtěno do dvou dnů, to znamená, že šel kmotr, kmotra, otec a celá rodina a potom se dělala hostina, když se vrátili z kostela a ty křestní šátky se dědily z generace na generaci," řekla Monika Tauberová - autorka výstavy.

Jednotlivé šátky jsou zároveň zdobeny nejrůznější technikou. Když se žena například chtěla hodně líbit, tak se používaly velmi jemné materiály a k výšivce se používalo hedvábí. Křestní šátky mohly být pak podle oblasti buď s barevnou nebo jen bílou výšivkou. Různé jsou také motivy. 

"Jsou to ty různé christogramy, kdy jsou ty křestní šátky a potom nastupují ty továrně vyráběné šátky, kde se dělaly takzvané vzornice, to byly knihy, kde se dělaly různé tisky a každá ta oblast si vybrala ten určitý tisk, který se jí nejvíce líbil, takže si to přizpůsobila z toho regionu," řekla Monika Tauberová - autorka výstavy.

Šátky a šátečky budou v Národopisném muzeu k vidění do konce srpna příštího roku. Výstava bude zároveň doprovázena zajímavými přednáškami a kurzy.