Obrazárna Pražského hradu láká na světové umělce

Součástí řady expozic a sbírek Pražského hradu je také jedinečná obrazárna. Její expozice nabízí více než sto nejkvalitnějších obrazů z majetku Pražského hradu, která čítá na 4 tisíce kusů. Jedná se o nejstarší kontinuálně existující sbírku obrazů u nás, jejíž kořeny sahají do přelomu 16. a 17. století. I díky tomu se sbírka svou kvalitou děl řadí mezi nejvýznamnější evropské umělecké kolekce. Její počátky přitom sahají až do období vlády Rudolfa II.

"Což je na přelomu 16. a 17. století. Rudolf II. byl vášnivý sběratel, takže se mu podařilo vytvořit opravdu velkou kolekci zde na Pražském hradě," řekla Veronika Wolf - kulturní a programová ředitelka, Kancelář prezidenta republiky.

Během třicetileté války byla část obrazů převezena do Vídně.

"Po smrti Rudolfa II. jeho bratr část sbírky převezl do Vídně a potom na sklonku třicetileté války další část byla převezena do Švédska, nicméně později za vlády Habsburků, protože Pražský hrad byl využíván jako reprezentativní sídlo, byly nějaké obrazy převezeny zpět a ještě docházelo k dalším nákupům," řekla Veronika Wolf - kulturní a programová ředitelka, Kancelář prezidenta republiky.

V roce 1918, kdy zaniklo Rakousko - Uhersko a vznikla samostatná Československá republika, se potřeba Pražského hradu jako reprezentativního sídla ještě více posílila. Obrazy se tak přesunuly do reprezentačních prostor a některé byly dokonce i v bytě prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Velkých změn se obrazárna dočkala i v 60. letech.

"Profesor Jaromír Neumann, známý historik umění, který si uvědomil význam této kolekce a padlo rozhodnutí, že sbírka by se měla ukázat jako celek veřejnosti, takže v 60. letech v těchto prostorech, kde stojíme dnes, byla prezentována veřejnosti," řekla Veronika Wolf - kulturní a programová ředitelka, Kancelář prezidenta republiky.

Po roce 1989 začal Pražský hrad hledat svou novu tvář a obrazárna toho byla pochopitelně součástí. 

"Když prezident Václav Havel měl svého dvorního architekta Bořka Šípka a ten se chopil toho úkolu revitalizovat tyhle prostory a dát obrazárně novou tvář a na tomto projektu se také podílela paní doktorka Eliška Fučíková, která v těch 60. letech byla asistentkou profesora Neumanna," řekla Veronika Wolf - kulturní a programová ředitelka, Kancelář prezidenta republiky.

Díky příkladné péči se podařilo dochovat řadu unikátních obrazů. Za zmínku stojí například autoři, kteří působili na dvoře císaře Rudolfa II.

"Rudolf si je sám pozval, aby zde tvořili, třeba Hans von Aachen nebo Bartholomeus Spranger, takže jejich díla zde můžeme obdivovat, ale máme tu i Tiziana, Tintoretta, významné benátské mistry, ale samozřejmě nechybí ani Rubens nebo český autor Brandl," řekla Veronika Wolf - kulturní a programová ředitelka, Kancelář prezidenta republiky.

Návštěvníci si v prostorách původních renesančních koníren mohou prohlédnout díla dvorských umělců, starých mistrů německé a nizozemské renesance, italské renesance a manýrismu i umělců středoevropského a holandského baroka.